A také překvapený?
To taky, moc jsem s něčím takovým nepočítal. Přece jen, bude mi devětadvacet, velkou díru do světa už asi neudělám.
Vzpomenete si, kdy jste si za český národní tým zahrál naposledy?
V Rusku na Baltice, tuším v roce 2000. Ve třech zápasech jsem dal dva góly.
Proč jste pak z reprezentace zmizel?
I pak mi to ve Slavii šlo. Jenže jsem si zlomil ruku a přišel tím o Švédské hry. Ještě jsem si zahrál přípravu před mistrovstvím světa proti Slovensku, ale od té doby nic.
Za týden se v Plzni hraje příprava se Švédy. Na tu se zvlášť těšíte, že?
Určitě, vždyť lidi jsou tady skvělí. Nechci je zklamat. Snad to v přemíře snahy nebudu spoluhráčům na ledě spíš kazit.
V nominaci je i plzeňský gólman Roman Málek. Už jste se o tom bavili?
Budeme spát na jednom pokoji, stejně jako na soustředění. Už se na ty společné noci těšíme. (smích) A v útoku si můžete zahrát s Josefem Strakou, bývalým spoluhráčem z Plzně. Už mi psal zprávu a blahopřál. Ale v Plzni jsme toho vedle sebe moc nenahráli, občas pár střídání.
V lize jste teď dvakrát prohráli. Vylepšila vám nomince náladu?
Páteční nájezdy s Litvínovem mě nemrzí, hráli jsme výborně. Zato do Zlína jsem jel s tím, že tam uděláme výsledek. Ale nezvládli jsme to. Takže teď musíme porazit Kladno.