Poprvé si za svůj mateřský českobudějovický klub zahrál extraligu v osmadvaceti letech.
Když se z ničeho nic objevil při prvním utkání současného ročníku na ledě, novináři se ošívali. „To nemůže být on,“ přemítali. Jenže osud si naposledy s Jihočechem pohrál. Přes léto v zámoří neuzavřel kontrakt a musel počkat.
V neděli však hrál i tak v sezoně na ledě Vítkovic za HC Mountfield zřejmě naposledy. Je ženatý, má šestiletého a tříletého syna. Manželku Lucii si vzal v roce 2000 doma v Česku.
Takže... Jaká je tedy vaše současná situace?
Ještě jsem čekal, jak to v Americe dopadne. Můj agent měl ještě schůzky s Chicagem, Carolinou a osobně byl v Columbusu. Tam se také mohlo ještě něco stát. Když nabídka nepřišla, jsem hráčem Linköpingu.
Kdy do Švédska odletíte?
V pátek bych tam měl stihnout trénink a v sobotu je tam první zápas. To už bych měl hrát.
Josef MelicharNarozen: 20. ledna 1979 v Českých Budějovicích Výška: 190 cm Váha: 101 kg Hůl: levé držení KARIÉRA 1995 - 96 HC ČB - dor. (E) 1996 - 97 HC ČB - jun. (E) 1997 - 99 TriCity Americans (WHL) 1999 - 00 Wilkes-Barre/Scranton Penguins (AHL) 2000 - 04 Pittsburgh Peng. (NHL) 2004 - 05 HC Sparta Praha (E) 2005 - 07 Pittsburgh Peng. (NHL) |
Jste spokojený s tím, jak se vaše angažmá v této sezoně vyvinulo?
Pořád jsem doufal, že se do NHL dostanu. Ale čas se krátil a už delší dobu jsem tušil, že to bude spíš Švédsko. Ale všechno zlý má i něco dobrýho. Zahrál jsem si tady, udělal jsem si dobrý vstup do sezony. Kluci tady mají výbornou partu a jsem rád, že jsem byl u toho.
Takže se vám tu líbilo?
I bych rád zůstal. Ale finanční nabídka ze Švédska byla lukrativní a musím myslet na zadní kolečka.
Jistě. Lidé si často myslí, že když dostáváte v Americe 750 tisíc dolarů ročně, že si je všechny přivezete domů...
To je veliký omyl. Polovina jde na daně a agenta. A žít v Americe, to je určitě dražší než tady. Kdo nevěří, ať tam běží... (směje se). Člověk má rodinu, takže musí mít větší bydlení, dostane vyšší nájem, potřebuje dvě auta a musí být při tom kočovným životě připravenej na všechno, takže většinu věcí má dvakrát. A všechno si musí zaplatit. To už lidi třeba nevidí.
Co příprava na současnou sezonu? Jak vypadala?
Jako vždycky jsem se připravoval sám. V průběhu léta jsou soustředění Jágr Teamu a tam člověk zjistí, jak na tom je. Jestli má ještě přidat, nebo ne. Jestli je spokojený s tím, jak je připravenej. Příprava dopadla výborně. A hlavně bez zranění. Nic se nepřihodilo, když je třeba člověk volnej a nemá podepsanou smlouvu. To riziko tam ale je a můžete se ho obávat.
Takže jste úplně v pohodě?
Na led jsem šel trochu později, což mi tady možná trochu ublížilo, protože jsem neměl tolik naježděno. Bruslil jsem čtyři týdny, to je tak akorát na další část sezony a stačí to.
Jste tréninkový typ?
Jak kdy. Musí bejt chuť. Člověk ale musí vycítit, jestli udělal hodně, nebo málo. Když odehraje zápas, musí vědět, jak na tom byl, a podle toho se musí řídit.
Co říkáte úrovni extraligy?
Je to určitě kvalitní liga. Hraje se na trošku větších kluzištích a není tolik osobních soubojů. Rozhodčí to více pískají a je to tímhle způsobem více ošetřený. Celkově je liga taková, že se souboje tolik nedohrávají. Ale to není dáno hráči, to je prostě vývojem.
Vy byste raději bral, kdyby se hrála jako v zámoří?
Brát můžu, co chci, ale tady je prostě taková liga a každý se musí přizpůsobit. Byl jsem rád, že jsem nebyl moc vylučovanej, protože jsem se bál, že budu vylučovanej za nějaký vyšší ruce. Ale to se nestalo. Když to shrnu, je to kvalitní liga, větší kluziště a jsou tu i kvalitní hráči. Určitě má svoji úroveň.
V letní přípravě ale více české týmy v Německu nebo ve Švýcarsku prohrávaly, než vyhrávaly...
Tam bych to ani tak neviděl. České týmy tam jeden den přijedou, odehrají dva tři zápasy v řadě a jedou domů. Je to příprava, ale takový stav ideální není.
V čem je tedy problém?
Zaostáváme v mládeži. Tam je to nejhorší, tam je zakopanej pes. Ale nevím, čím to je. Možná je jen takové období, to je taky možný.
Jakou úroveň nyní očekáváte od švédské ligy?
Co jsem se doslechl, je to po NHL druhá nejkvalitnější liga. Hodně rychlej styl hokeje. Jsou tam kluci, které znám a bavím se s nima. Tomáš Surový, s tím mám bejt teď v mužstvu, Honza Hrdina. (poznámka. s tím hrával v Pittsburghu). S těmi jsem se bavil před sezonou. Říkají, že je to rychlejší amá to blíž ke kanadskému hokeji.
Možná má nejlepší úroveň po NHL ruská superliga?
Ano, je to možné. Dávají do ní velké peníze, koupí si, koho chtějí.
Nebude se vám po zámoří po tolika letech v Americe stýskat?
No, zatím se mi nestejská. Počítali jsme s tím, že bych tam ještě pár let byl. Ale vyšlo to, jak to vyšlo. Teď spíš jsou problémy, co s autama. Mám tam barák. Prostě jestli se tam ještě budeme vracet, nebo ne.
Bydlel jste v Pittsburghu, že?
Máme tam takovou řadovku. Ale člověk už je majitel a má s tím své starosti. To je jako tady.
Vy jste se v Pittsburghu nedohodli. Proč?
Byla spokojenost, všechno bylo v pořádku. Ale za to si člověk nic nekoupí. O smlouvě byl nějaký návrh, ale bavili se spíš neformálně. Že bych možná mohl zůstat za nějaké menší peníze. Ale řekli jsme si s agentem, že bych měl zkusit vydělat někde víc.
Vám se v Pittsburghu přestalo líbit?
Líbilo se mi tam. Všechno bylo v pohodě. Ale byl jsem tam po šesti sezonách už taky služebně nejstarší a chtěl jsem se podívat někam jinam. Jsou věci, kdy se člověk musí domluvit s agentem a zvážit pro a proti. Dopadlo to, jak to dopadlo.
Teď už by vám bylo jedno, do kterého týmu byste šel?
V téhle chvíli asi ano.
Jakou máte šanci, když v Evropě odehrajete sezonu, že se do NHL ještě podíváte?
Nevím. To bych řešil až po sezoně. Může tam být víc věcí. Rozhodující je pro mě zdraví.
Kdy byste se chtěl definitivně vrátit domů? Stavěl jste tady dům...
Dům už je hotovej. Čekám jen na chodníčky, ty jsem zadal firmě. Máme tady odrazový bod. Vrátil bych se určitě rád a teď mě i mrzí, že odcházím. Ale ve Švédsku mi nabídli slušnou smlouvu. Postarají se o mě, budeme mít své zázemí, menší barák, dvě auta pro rodinu. Rád bych se vrátil, ale ještě budu hrát venku.
