„Jsem rád, že mi to tam spadlo, ale je to hlavně díky Backsovi, který mi dobře nahrál. Přes hokejku, hezky mi to hodil,“ popisoval Frolík po sobotním zápase ve Philadelphii, který Flames vyhráli 5:4.
Po první třetině jste prohrávali 1:3 a vypadalo to spíš na podobný debakl jako před tím v Detroitu, kde jste dostali osm gólů, než na nějaký obrat. Čím to, že jste se dokázali takhle zvednout?
Je pravda, že s tím průběhem nemůžeme být úplně spokojení. Ale ukázali jsme charakter a snad nás to trochu nakopne. Mony (Sean Monahan) dal tři góly, využili jsme přesilovky...
Vydřené dva body z obratu ve Philadelphii asi dají zapomenout na debakl 2:8 v Detroitu, že?
Byla to velká výhra. Obzvlášť po comebacku jako byl tenhle, je o to lepší. Takový zápas jsme potřebovali, ale pořád hrajeme nahoru a dolů jako na houpačce. Snad nám tohle vrátí sebevědomí.
Vypadá to, že jste v poslední době našli recept, jak střílet hodně branek, a ofenziva je znovu silnou stránkou vašeho týmu...
Měli jsme trochu problém dávat góly, ale posledních pár zápasů jsme začali skórovat častěji. Sebevědomí roste, ovšem pořád můžeme být lepší do obrany. Necháváme soupeřům hodně šancí a dostáváme docela dost gólů. Problém s jejich střílením snad nebude, ale musíme lépe bránit.
Jak se cítíte osobně?
Já ty starty do sezony mívám docela pomalé. A čím jsem starší, tím jsou pomalejší. Teď máme za sebou nějakých dvacet zápasů, už cítím, že se to lepší. Snažím se na statistiky moc nekoukat, spíš pomoct týmu. Samozřejmě je super, když dám góla, ale teď už se cítím docela slušně, i když neboduju. Tým, máme dobrý, to je hlavní. Mike Smith chytá výborně a máme před sebou dobré vyhlídky.
Vy máte pevnou pozici ve druhém útoku s Tkachukem a Backlundem. Jak moc je to pro vás důležité hrát se stejnými spoluhráči?
Vlastně celou dobu, co jsme se tady sešli, hraju s Chuckiem a Backsem. Jsme sehraní a cítím se s nimi komfortně. Musíme to odmakat a snad budeme mít budoucnost. Jen teď měl Tkachuk suspendaci, místo něj jsme měli v lajně Brouwera a já jsem proto hrál levé křídlo. Ale jinak mám svůj post, svoje spoluhráče a to mi vyhovuje.
Flames teď v Česku získali dost nových fanoušků. Jak jste vnímal příchod Jaromíra Jágra?
Nějaké spekulace už probíhaly v létě, ale teprve až když začala sezona, tak říkalo vedení, že je opravdu šance, že by k nám mohl přijít. Samozřejmě je to super zpráva. Měl jsem si s ním šanci zahrát už v nároďáku a na Kladně. Je to dobré ho pozorovat, jakou má rutinu, jak pracuje. Byl trochu zraněný, ale po pár zápasech se vrátil.
Momentálně nechodí na přesilovky, nastupuje ve třetím útoku a nepatří k vytěžovaným hráčům. Co říkáte na jeho roli v týmu?
Pokud vím, tak je s tím spokojený a počítá, že bude hrát kolem 13 až 15 minut za zápas. Co jsme se bavili, tak mu to vyhovuje. Těžko říct, jak je domluvený s trenérem, to je mezi nimi, ale myslím si, že jeho čas se bude zvyšovat s postupem zápasů. Není jednoduché do toho naskočit bez kempu, v rozehrané sezoně. Navíc, když do toho přišlo ještě zranění.
Jaromír Jágr v dresu Calgary.
Pomáhal jste mu se usadit v Calgary, rozkoukat se ve městě?
On bydlel skoro celou dobu na hotelu kousek od haly, tak jsem mu jen radil, jaké jsou tady dobré restaurace a podobně. Je zkušený a za svou kariéru už těch měst prošel docela dost, takže nějakou extra velkou pomoc nepotřeboval. Ale když se zeptal, samozřejmě jsem mu pomohl, nebo jsem se ptal, jestli něco nepotřebuje.
Vy sám bydlíte na předměstí, takže se mimo led moc často nestýkáte, nebo ano?
Já už mám rodinu, takže s klukama z týmu už se po hokeji zas tak moc nevídáme. Vidíme se celou dobu na zimáku a pak jde každý za rodinou. Ale na tripech samozřejmě zajdeme na společnou večeři a podobně, tam trávíme mnohem víc času společně.
Na internetu se psalo o neshodách mezi vašimi partnerkami Dianou Kobzanovou a Veronikou Kopřivovou. Stačily si to v Calgary vyříkat?
Já bych se v tom nějak nebabral. Víme, že se něco napsalo, ale není to všechno úplně pravda, bulvár si to překroutí, jak potřebuje. My jsme to vůbec nerozebírali.
