Ze slovních přestřelek, osočování a výhrůžek, které plní stránky novin v posledních dnech. „Jestli budeme takhle válčit, hokej zničíme. Žádná válka nemá vítěze, jen oběti,“ vyzývá ke „klidu zbraní“ 35letý Dvořák.
Jak tedy spory urovnat?
Jakýkoliv další takový střet, a je jedno, zda mezi Králem, Bukačem, Černoškem či někým jiným, hokej devalvuje. V očích veřejnosti, rodičů, politiků i samotných dětí. Ať se všechny strany pohádají, diskutují. Ale u jednoho stolu a pak hokej posunou dál. Střílet po sobě přes media je strašný krok vedle. A už vůbec nechápu, že se to děje účelově po tak povedené akci, jakou bylo mistrovství světa. Svaz ho připravil skvěle, pro většinu fanoušků to byl největší hokejový zážitek v životě. Místo abychom byli pyšní, co jsme světu ukázali, házíme špínu.
Ale tou špínou je třeba i podezření, že v mládežnickém hokeji není výjimkou korupce trenérů, kupování místa v sestavě. To jsou vážné věci. Odmítáte to?
Určitě existují tací, kteří berou. Stoprocentně, i když důkazy seženete, dokázat korupci je hrozně složité. Ale bavíme se podle mě o jednotlivcích. O trenérech, kteří jsou i na výplatních páskách agentů. Špína je v každém sportu, stejně jako v celé naší společnosti. Ale to je přesně to, co musíme změnit, co chci v lidech probudit. Morálku, fair-play. Především u rodičů, tam je základ všeho. A i kdybych zasáhl třeba jen pět procent z těch rodičů a trenérů a situace se zlepší, budu šťastný.
Myslíte, že takhle můžete zasáhnout i právě ty, kteří hokej ničí, úplatky berou a dávají?
Jistě, ať se tihle lidé chytnou za rypák. Třeba jim dojde, že jednou na smrtelné posteli se jim vybaví, kolik vzali úplatků a proč zničili třeba celou generaci malých kluků.
Máte dva syny, oba už hokej hrají. Jak vnímáte hokejové prostředí jako rodič vy?
Oba trénují v Třemošné, kde se hokej dělá skvěle. Nikdy by mě ani nenapadlo, že bych měl někomu dát peníze, aby malej hrál druhou lajnu. Propadl bych se studem! Neumím si to představit, to bych se synovi ani nemohl podívat do očí. Ale také jsem si uvědomil, kolikrát na něj zbytečně řvu. A jsme u toho – základ je v rodině. Děti vnímají nevraživost a agresivitu, kterou rodiče projevují. Pak i jim schází respekt k soupeři, kterému ani nepodají ruku. Vidí, že se rodiče hádají mezi sebou, křičí na rozhodčí, na trenéry i sami na sebe. V rodině se musí pěstovat zodpovědnost a respekt.
Jenže hokej je tvrdý byznys a peníze se shánějí těžce. Není to začarovaný kruh? Když přijde významný sponzor, který má zároveň v klubu syna, je těžké mu říci, že právě ten jeho na vrcholový hokej nemá...
Jenže jiná cesta prostě není. Jinak ten sport zabijeme. Hrát musí ti nejlepší. Jinak budeme držet krok se světem do čtrnácti let, pak nám konkurence odletí.
Není problém i v tom, že trenéři mládeže jsou už v těchto kategoriích tlačení do výsledků?
Je. Absolutně jsme ztratili kreativitu. Děti se nepochopitelně učí taktiku, hlídání prostorů. Nesmysl! Pořád se tady rodí šikovné děti, ale my je ve třinácti zabijeme. Strašně brzy je specializujeme na to, kdo bude na křídle, kdo na centru. Obránci se naučí jen odhazovat puky, protože mají nařízené, aby neudělali chybu. To je špatně. Tabulková soutěž ať se hraje nejdřív od šesté sedmé třídy. Do té doby ať se hrají víkendové turnaje, malí se hokejem baví, rotují sestavou na různých postech, rozvíjejí se.
Jenže jak pak hodnotit trenéra, zda je k dětem dostatečně kreativní, když se tlačí na výsledky?
Musí se změnit myšlení. Trenéři to v sobě sami musí probudit. Je potřeba, aby to byli kvalitní lidé a adekvátně ohodnocení. Trenér musí být dětem zároveň psycholog i vychovatel. Dá se to změnit, když si kluboví šéfové budou vytipovávat kouče, kterým věří. Kteří jsou pracovití, myslí moderně, nechodí na zimák jen odtrénovat a zase zmizí.
Není tohle úkol i pro svaz?
Jistě. Svaz není svatý, samozřejmě je tam na čem pracovat. Ale také prošel velmi podrobným auditem a dopadl bezchybně. Žádné peníze, které by se ztrácely. Na světovém šampionátu svaz vydělal hodně peněz a určitě neplánuje, že si za ty prachy nakoupí auta a vyzdobí kanceláře.
Už teď do mládeže míří spoustu financí a věřím, že tahle koncepce bude pokračovat.
Další spor v hokejiHokejový svaz vs. hráčská asociace |
Jenže zrovna financování hokeje kritizuje Marek Černošek, předseda hráčské asociace CAIPH.
Připadalo mně to účelové a zklamalo mě to. Máru přitom znám a považuju ho za férového člověka. Do hráčské asociace se pustil s velkým nasazením. Ale tady šlápl vedle a rád mu to řeknu i do očí.
Všechny ostré diskuse rozpoutala kauza okolo reprezentačního kouče Růžičky a skrytá nahrávka pana Palaščáka, která měla trenéra usvědčit z možného přijetí úplatku. Jak to vnímáte vy?
Není mi to sympatické, je mi to proti srsti a trenér Růžička rozhodně žádné peníze brát neměl, to je jasné. Ale stejně tak mi vadí a je mi k smrti protivná ta účelovost, celé načasování té akce proti němu. To není normální.
