Od začátku týdne maká zlínský odchovanec v pražském Edenu na reprezentačním kempu, cílem je účast na květnovém mistrovství světa v Bratislavě.
„Je to velké lákadlo. I tím, že je to na Slovensku, je to blíž. Bude to větší lákadlo pro další hráče z Evropy i NHL. Víceméně je to domácí šampionát, fakt kousek,“ říká Jordán, který si zahrál už na čtyřech mistrovstvích světa.
Jak jste strávil období po konci sezony v KHL?
Odpočinul jsem si, vyléčil zranění a poslední týden jsem pomalu začal trénovat. Ale měl jsem smůlu, že jsem chytil angínu a nějaký den jsem proležel. Už je to však dobré.
Třeba Michal Řepík jel k moři. Co vy?
Byli jsme v Rakousku na horách, rodina lyžovala a já jen fandil, protože jsem nechtěl, aby se mi něco stalo. Byl jsem spíš chůva.
Ani jednou jste se nesklouzl?
Vůbec, i když jsem měl nutkání. Ale jedna naše známá se srazila a urvala si křížové vazy, a mě to jen utvrdilo v tom, nelyžovat a odpočinout si.
Jak těžké je vypnout po klubové sezoně a pak se zase nastartovat?
Měsíc je dlouhý, ale těšil jsem se. Není to tak, že bychom skončili, a musel jsem začínat od nuly. Spíš je to fajn. Mám chuť. Věděl jsem, jak to bude naplánované.
Je to podobné jako v letní přípravě mezi tréninkem na suchu a na ledě?
Jo, měsíc odpočinku hrál roli. Chodil jsem do posilovny, párkrát jsem byl na ledě a začal jsem se těšit.
Loni jste byl s reprezentací od prvního kempu až po šampionát. Není to trochu na hlavu?
Je to těžké, hlavně na psychiku. Důležité je vydržet první dva týdny, kterou jsou spíše o kondici. Potom se to proloží zápasy. Ale chci udělat pro šampionát maximum. Každý musí počítat s tím, že je to tak nastavené.
Loni jste s Amurem postoupili do play off, letos ne. Proč to nevyšlo?
Měli jsme špatný začátek a bylo to všechno se vším. Za tři čtvrtě sezony jsme nedokázali vyhrát dva zápasy po sobě, pak se vyhodil trenér, přišel nový a začalo nám to jít. Neříkám, že to byla vyloženě chyba trenéra, ale nějak se to ukázalo. Zlepšili jsme se, ale play off nám uteklo o deset bodů. Možná kdyby se trenér vyměnil dřív, dopadlo by to jinak. Ale to jsou kdyby.
V týmu je pět Čechů. Je to výhoda?
Je to rarita. V cizině je štěstí, když narazíte na jednoho nebo dva krajany. Nás bylo pět a bylo to mnohem jednodušší nejen pro nás, ale i pro manželky a rodiny. Čas můžeme trávit spolu, bylo to fajn. V Chabarovsku pořád věří nám nebo českým hráčům. Doufám, že to bude pokračovat dál.
Ale smlouvu jste zatím neprodloužil, ne?
Nějak se to řeší a uvidíme, jak se to vykrystalizuje. Určitý zájem z obou dvou stran je.
Preferujete obecně KHL?
Je to tak, určitě. Pokud ta možnost je, rád bych tam zůstal. Liga je dobrá. Cestování je sice náročnější, ale tak to je a zvykl jsem si na to.
