Ve sportu sice nejde o život, „jen“ o výhry a prohry, avšak objevují se v něm silné, dojemné příběhy. A ten Gulašův k nim bezesporu patří. Je to usměvavý muž, jenže zároveň roky platil za známého reprezentačního smolaře.
Česko - Itálie 8:0. Jasné vítězství, výkon ale zase tolik nenadchl |
Už pětkrát se do poslední chvíle pral o mistrovství světa, dvakrát dokonce na šampionát odjel, ovšem zůstal pouze sedět na tribuně, aniž byl napsán na soupisku. Loni v Koreji se pro změnu zranil v poslední přípravě před startem olympiády. Když opouštěl olympijskou vesnici, brečel. Mluvil o konci v reprezentaci.
Už nechtěl svádět donquijotský boj, raději si přál jako kapitán uspět v Plzni, být více s rodinou.
Jenže na začátku sezony si s ním promluvil Martin Straka, plzeňský šéf. Mohl ho v rozhodnutí utvrdit, protože k čemu posílat nejvytíženějšího borce do nároďáku, ale řekl mu, ať si dveře do reprezentace nezavírá. A pak se do toho vložila manželka Veronika. „Šla jsem na to přes děti a zeptala se Milánka, jestli by chtěl, aby táta zase hrál za reprezentaci. A on zakřičel: Ano!“
Když se v pátek ve třetí třetině duelu s Itálií v aréně na televizní kostce objevili právě Gulašův syn a dcera, byl happy end příběhu dokonán. „Hrozně jsem se smál. I za ně jsem rád, protože malý už to vnímá a užívá si to. A malá je miláček.“
Přitom původně na šampionátu Gulaš vůbec neměl být. Byl nemocný, vynechal přípravu, boj o mistrovství vzdal. Jenže když v prvních dvou zápasech haprovala přesilovka, zavolal mu kouč Říha, aby narychlo do Bratislavy přijel.
A 33letý útočník souhlasil.
Za pár dní byl skutečně zapsán na soupisku, v pátek skočil na led a v 8. minutě dal gól. Jak se později ukázalo, byl hned vítězným. „Kubalda (Kubalík) mi to říkal hned na ledě, ale však mě znáte, mně je jedno, kdo góly dává. Důležité jsou body do tabulky.“
Právě Kubalík mu pak dovezl puk, kterým se trefil.
Když po utkání přišel mezi novináře, usmíval se. Bylo poznat, jak je šťastný, že definitivně zlomil reprezentační prokletí. „Totálně jsem si ten zápas užil. K tomu jsem hrozně rád, že jsme to zvládli.“ A jelikož v Gulašově povaze není zakořeněno mluvit o sobě, ještě přidal: „Chtěl bych hrozně poděkovat klukům z lajny, kteří mi pomohli se rychle dostat do zápasového tempa.“
Díky patří ale i jemu.
Za to, že to po těch útrapách nevzdal!
Podívejte se na sestřih utkání Česko - Itálie:
