„Rozhodl jsem se ukončit kariéru. Kvůli chronickým potížím se zády jsem nemohl hrát, jak bych očekával,“ oznámil Blaťák oficiálně zprávu, o níž se vědělo delší dobu. Brzy mu bude 35 let. „Pokud jde o zdraví, tak není nad čím přemýšlet. Nechtěl jsem skončit na vozíčku.“
Kdy jste zjistil, že už to nepůjde?
V půlce sezony se záda zase ozvala. Začalo mi v nich píchat. Přemýšlel jsem, že bych skončil už v průběhu sezony. Ale přišlo mi to nefér hlavně kvůli klukům. Měli jsme dobrou partu. Snažil jsem se to dohrát.
Neriskoval jste zbytečně?
Když jsem trénoval jeden den, tak to nebyla taková hrůza. Ale jak přišly zápasy, dlouhé přejezdy, tak se to začalo horšit. Záda zatuhla a musel jsem je rozhýbávat.
Co vám řekli lékaři?
Byl jsem u doktora Koláře. Zjistil, že mám posunutou ploténku o 13 milimetrů a také další obratle. Ptal jsem se na operaci. Pokud můžu chodit, operaci mi nedoporučil. V mých letech už nechci riskovat.
Kluby očima Blaťáka
|
Jak se vaše potíže projevovaly při hře?
Byl jsem třeba za brankou, neměl puk a z ničeho nic jsem spadl. Bylo to hodně frustrující. Těšil jsem se domů, chtěl jsem v extralize za Zlín ještě něco odehrát.
Prý vás chtěla půlka extraligy?
Agent mi říkal, že jsou tam hodně ambiciózní kluby. Ale chtěl jsem se domluvit ve Zlíně. Kdyby to nevyšlo, možná bych už skončil loni.
Nemyslet jste si, že to budete mít v extralize lehčí než v KHL?
To ne. Musel jsem to zkusit. Jenže když vám najednou bodne v zádech, nepohnete se a nemůžete si obléct ani ponožky, tak je to těžké.
Jaká je prognóza?
Nedělám žádný sport. Běhání mám zakázané úplně. Lepší to může být za dva tři roky, ale to vám nikdo nezaručí. Tímhle trpí každý druhý člověk. A jestli se bolesti projeví, záleží na stavbě těla, jak je namáhané.
Zůstanete u hokeje?
Momentálně jsem skončil. Dávám si volno. Bavil jsem se v klubu o mém zapojení. Mohl bych trénovat třeba menší děti. Na dospělé je ještě brzy.
Na extraligu budete chodit?
Jasně. Kluky znám. Koupím si permici. Jiří Šolc (sportovní manažer Zlína): Myslím, že ji dostaneš. Zasloužíš si ji.
Jaké byly reakce spoluhráčů?
Říkali, ať to ještě vydržím. Ale zdraví máme jenom jedno.
A vaše pocity, že nebudete hrát hokej na nejvyšší úrovni?
Nostalgii necítím. Život jde dál. Nedělám z konce žádnou vědu. Něco jsem dokázal, něco jsem vyhrál, něco prohrál.
Které úspěchu si ceníte nejvíce?
Každá medaile je euforie a bere se jako úspěch. Vypíchnout se nedá ani jedna.
Osm a půl roku v kuse jste strávil v Rusku. Hodně hráčů se ale na Rusko dívá skrz prsty. Jak jste ho vnímal vy?
Nemůžu říkat nic špatného, měl jsem se dobře, nikde jsem neměl problémy. Odehrál jsem, co po mně trenéři chtěli. Nejlepší tým jsme měli v Ufě, vyhráli jsme ruskou superligu a pak Kontinentální ligu. Výborně si mi hrálo ve dvojici s Kirilem Kolcovem. Rozuměli jsme si, dobře jsme se doplňovali.
Do Čerepovce, kde jste hrál naposledy, teď míří ze Zlína Petr Holík. Jaké jste mu dal reference o jeho novém působišti?
Jsem pryč rok a půl a tým se dost změnil. Všechno jsou tam mladí kluci. Cílem Čerepovce je postoupit do play-off, vyšší ambice nemají. V KHL je to horší město, ale stadion mají krásný. S Holasem jsme se o Čerepovci bavili. Možností moc ale není, musí být rád za nabídku a přijmout to. Záleží, jestli to ustojí. Ráno trénink, pak bude sám na bytě zavřený. Na psychiku je to náročné, a ne každý to zvládne.
Stejně jako přelety v KHL. Zažil jste někdy drama ve vzduchu?
Když jsem tam byl první rokem, tak jsme odstartovali, i když byl zákaz létání. Všichni čekali v hale a my jsme kolem nich šli do letadla, abychom stihli zápas. Sněžilo, vál silný vítr. Měli jsme strach, jak to s námi házelo. Neviděli jsme na sto metrů.
Zámořská NHL vás minula. Nemrzí vás to?
Nelituju toho. Není to můj styl hokeje. Měl jsem nabídky jít to zkusit, ale zůstal jsem raději v Rusku.
Jaké šance dáváte národnímu mužstvu na mistrovství světa?
Vidím je nadějně. Díval jsem se na poslední přípravný turnaj a hráli dobře. Voráček říkal, že mají na medaili a já s ním souhlasím. Tým je výborný. Záleží na štěstí. My jsme ho měli před sedmi lety v Německu až moc (poslední české zlato).