"Musel jsem jí vysvětlit, že to nejsem já."
Ve ve své první zámořské sezoně odehrál osmnáct zápasů v dresu slavných Maple Leafs. Nyní si užívá krátkého volna.
Jak trávíte letošní léto?
Vrátil jsem se do Jihlavy asi před měsícem. Tři týdny jsem odpočíval, stihl jsem si dodělat i maturitu na průmyslovce a teď začínám znovu trénovat. Ale už 14. července poletím do Edmontonu, kde jsem u mého agenta trénoval i minulý rok. Myslím, že mi to prospělo, tak to chci zkusit znovu. Když jsem vloni odjížděl, měl jsem trošku nadváhu, ale tam jsem shodil osm kilo, nabral svalovou hmotu a na ledě mi to obrovským způsobem pomohlo. Dva měsíce strávené v Edmontonu mi navíc prospěly i po jazykové stránce.
Jak jste na tom byl s angličtinou před vaším odjezdem?
Učil jsem se anglicky na základní a střední škole, ale nebylo to nic moc. Všechno jsem musel pochytit až tam, protože jsem skoro neuměl promluvit.
Začátek sezony v Torontu byl z vašeho pohledu hodně divoký. Nejprve vás vedení mužstva poslalo na farmu, ale na poslední chvíli jste byl povolán zpět...
Bylo to pro mě příjemné překvapení, ale odehrál jsem pouze čtyři zápasy v řadě. Pak už jsem nastupoval jen příležitostně.
Jaká byla premiéra v NHL proti slavným Montreal Canadiens?
První dojmy byly velké, protože jsem v životě nehrál před takovou návštěvou. Bylo vyprodáno, dvacet tisíc lidí. Ze začátku jsem byl docela nervózní, ale brzy jsem se uklidnil.
V následujícím utkání s Dallasem jste se dočkal i svého prvního gólu...
Bylo to fantastické, i když jsem ze začátku nevěděl, jestli jsem ho dal doopravdy já. Vystřelil jsem po zemi, puk někdo z hráčů přizvedl a ten dopadl do půli brány. Nejdřív jsem si myslel, že mám jen asistenci, ale po přezkoumání mi připsali gól.
V obraně Maple Leafs hraje řada zkušených borců. Bylo pro vás velkou školou nastupovat po boku Dave Mansona?
S Mansonem to bylo trošku v můj neprospěch. Je sice obránce dobrých kvalit, ale po zásahu do krku velice špatně mluví. A pro mě jako pro nováčka, když na mě spoluhráč nezakřičí a neřekne co a jak, tak je to kámen úrazu. Dělal jsem kvůli tomu zbytečné chyby a hodně jsem na to doplatil. Ze začátku jsem s ním nastupoval ve třetí obraně velmi často, potom jsem chvilku hrál s Tomášem Kaberlem.
Tomáš si za tři roky vybudoval v Torontu výbornou pozici....
Je radost se na něj dívat, když hraje. Nastupoval jsem s ním opravdu jen chvilku, ale docela nám to klapalo.
Velkou oporou mužstva je také brankář Curtis Joseph. Jaký na vás udělal dojem?
Na začátku tréninkového kempu měl problémy s třísly a já si pomalu začal říkat, jak tenhle gólman může chytat v NHL. Ale když jsem ho potom viděl v zápase, tak to bylo jako nebe a dudy. Je to opravdu Pan gólman.
Větší část sezony jste strávil na farmě v St John's. Jaké jsou největší rozdíly oproti NHL?
Je to úplně něco jiného. Systém soutěže je sice stejný, ale další věci se vůbec nedají srovnávat. Hráči se snaží o stejné nasazení, ale přece jen je to o jeden dva kroky pomalejší. Navíc jsme všude jezdili autobusem a byly to neuvěřitelné cesty. Jeli jsme třeba dvanáct hodin. Nejhorší zkušenost mám s tím, když jsme v osmi dnech absolvovali pět zápasů plus cestování. To bylo hodně náročné.
Na farmě jste byl společně s dalšími dvěma českými hráči - Františkem Mrázkem a Michalem Trávníčkem. Pomohla vám jejich přítomnost překousnout nepříjemné období?
Je fakt, že kdyby tam kluci nebyli, tak bych se asi zbláznil. Nedalo by se to vydržet.
Před play off už na vás místo v Torontu nezbylo. Přesto - sledoval jste boje o Stanley Cup?
Určitě. Na farmě jsme všechno sledovali každý den, protože šlo o to, kdo půjde nahoru a kdo ne. Mysleli jsme si, že nás Ottawa v prvním kole porazí a budeme mít dlouhé prázdniny, ale asi doplatila na podcenění a prohrála. Ve druhém kole jsme potom vypadli s New Jersey, ale chyběl jen kousek k tomu, aby to skončilo naopak.
V play off nižší soutěže American Hockey League jste si zahrál jen čtyři zápasy, protože jste v úvodním kole nestačili na mužstvo Quebec Citadelles...
V týmu se sešlo deset obránců, naopak skoro žádní útočníci a na obranu se hrát nedá. Přesto s námi měli hodně velké problémy, i když výsledky tomu moc neodpovídají.
V Torontu máte smlouvu ještě na dva roky. Počítáte s tím, že se vám pobyt na farmě s největší pravděpodobností nevyhne ani v následující sezoně?
Určitě, tam nevíte na čem jste a nikdy to vědět nebudete. Jsem mladý, a když nebudu hrát v Torontu, tak mě pošlou dolů. Vím o tom a jsem na to připravený.
Když vás Toronto draftovalo, uvědomoval jste si, že bude složitější prosadit se v mužstvu s tak obrovskou tradicí?
Musím přiznat, že jsem vůbec nepočítal s tím, že bych mohl jít právě do Toronta, protože jsem s ním neměl žádné pohovory. Na draft jsem přiletěl o dva dny dřív a absolvoval celkem jedenáct mítinků s různými kluby. Ale Toronto mezi nimi nebylo...
Jak na vás zapůsobila atmosféra draftu?
Je to doslova jako na koňském trhu. A když první kolo trvalo hodinu a půl, tak to bylo na mrtvici, protože pořád nehlásili moje jméno. Pro kluky, kteří tam přijeli s rodinami a vůbec se na ně nedostalo, to musí být hrozné. Letos to prý bylo ještě náročnější, protože úvodní kolo draftu trvalo tři hodiny. Asi bych tam zešílel.
K angažmá v zámoří vám výrazně pomohla zlatá medaile z juniorského mistrovství světa. Jaké jsou vaše vzpomínky na jeden z historických úspěchů českého hokeje?
Je to těžké popsat a pořádně mi dochází až teď, co jsme dokázali. Byla to nádhera; sešel se skvělý tým a celá sezona mi hodně pomohla. Vyšlo mi všechno, zahrál jsem si i ve "velkém" nároďáku a účast na mistrovství světa mi utekla jen o kousek.
Jak těžké bylo překousnout zklamání, že na seniorském šampionátu budete chybět?
Bylo to pro mě hodně těžké, ale zase jsem byl rád, že kluci vyhráli. Když jsem jel na závěrečné soustředění, tak jsem s tím trošku počítal, že to budu já, koho vyřadí. Snažil jsem se v nominaci nechybět, ale nevyšlo to.
Máte stanoven konkrétní cíl pro nadcházející sezonu?
Chtěl bych v Torontu odehrát celou sezonu, ale když to nepůjde, tak prostě nastoupit k co největšímu počtu zápasů.
Myslíte i na reprezentaci?
To je těžká otázka. Když se neprosadím do prvního týmu, tak o mě reprezentační trenéři nezavadí. Uvidíme, co se z následující sezony vyklube. Samozřejmě bych byl rád, kdybych se někdy na mistrovství světa podíval.
Kdo je PETR SVOBODA?
Jednadvacetiletý odchovanec jihlavského hokeje, obránce týmu Toronto Maple Leafs. Premiéru v české extralize si odbyl v dresu Dukly Jihlava během sezony 1997-98, kdy nastoupil k jedinému zápasu. V následující přidal dalších čtyřicet extraligových startů, nezabránil však sestupu Jihlavy. Sezonu 1999-00 odehrál v Třinci.
Draftován Torontem v roce 1998 jako 35. v celkovém pořadí. Juniorský mistr světa 2000. Syn bývalého vynikajícího obránce Dukly Jihlava a československé reprezentace Radoslava Svobody, současného trenéra prvoligové Jihlavy.
 V česko - slovenském souboji zvítězil v utkání zámořské NHL Čech Petr Svoboda z Toronta, který poslal na led Slováka v barvách Nashvillu Mariána Císaře. |
