Máte za sebou první zahraniční angažmá. Jaké bylo?
Jak se to vezme. Prostředí, bydlení, podmínky, stadion, to vše bylo na velmi dobré úrovni. Hokejově to až tak optimální nebylo. Vypadli jsme v prvním kole play-off, sám jsem čekal, že to půjde lépe.
Překvapilo vás něco?
Obrovský tlak na hráče ze strany vedení. Dennodenně, od přípravy po zápas. Ale to je v celé ruské lize, jsou zvyklí na disciplínu. Neexistuje, aby hráč na ledě něco zkoušel nebo vymýšlel. Hraje se zezadu, brejky nebo přečíslení skoro nejsou k vidění.
V kanadském bodování jste nasbíral 28 bodů (7+21), je to dost?
Na naše poměry bída, ale v Rusku moc branek nepadá. Kdybych měl 35 bodů, byl bych spokojenější.
Jakou jste měl v týmu roli?
V Jaroslavli brání centři, takže jsem měl na levém křídle víc prostoru. Ale hrál jsem také centra a zkusil si i pravé křídlo. Sestava se hodně měnila, také proto, že klub během sezony měnil trenéry.
Zahrál jste si s Janem Peterkem?
V závěru ligy, asi dvacet zápasů. A docela nám to spolu šlo.
Prý se chystá domů. Je to tak?
Ano, už je na sto procent rozhodnutý, že se vrací do republiky. Honza mi v začátcích hodně pomohl, seznámil mě s prostředím, se spoluhráči. Je škoda, že v Jaroslavli končí, ale vím, že už se domů těší.
Vy budete pokračovat?
Měl bych zájem v Jaroslavli zůstat. Dcerka tam začala chodit do školky a byla tak spokojená, že se jí ani nechtělo domů. Ovšem bude záležet na tom, jaké mi klub nabídne podmínky. Pořád totiž řeší hlavního sponzora. Dohodli jsme se, že si do čtrnácti dnů zavoláme, pak se uvidí.
V play-off jste nastoupil proti Jiřímu Trvajovi z Togliatti, dvakrát vychytal čisté konto. Jak se vám proti bývalému spoluhráči hrálo?
Togliatti je jeden z týmů, který všechno hraje na 0:0. Hrají celoplošnou osobní obranu, k tomu skvělý brankář. Tahle taktika jim vychází. S Jirkou jsem se vůbec nebavil, jejich trenér je despota, úplně zakázal hráčům mluvit s protivníky.
