Konec ve čtvrtfinále. Dvacítka náskok Američanů v závěru nedotáhla |
Stal se možná překvapivou volbou číslo jedna do českého brankoviště, ovšem na turnaji se zaskvěl. Brankář Lukáš Dostál prožil povedené mistrovství světa juniorů, když hned třikrát bral ocenění pro nejlepšího hráče svého týmu a pochopitelně nemohl chybět ani v nominaci tří nejlepších českých hráčů na turnaji.
Co se vám po prohraném čtvrtfinále s Amerikou honilo hlavou?
Hodnotí se to těžko. Bylo tam několik pozitivních věcí, ale to nestačilo k tomu, abychom to dovedli do vítězného konce. Naděje pro nás přišla v závěru, kdy jsme snížili na rozdíl jedné branky. Zápas z naší strany nebyl vůbec špatný. Nedopadlo to, zklamání je velké.
Nebyli jste v úvodu zápasu moc opatrní?
Přistoupili jsme k tomu tak, že jsme chtěli hrát naši hru. Nechtěli jsme být zbrklí. To kdybychom byli, tak by vznikaly mezery, ze kterých by soupeř skóroval. Snažili jsme se hrát naši hru a být do poslední chvíle trpěliví. V závěru jsme ještě dokázali zatlačit, ale po jednom výhozu trefili branku a bylo po všem.
V první třetině jste byl z ničeho nic vyloučen a dostal jste dvě minuty za zdržování hry. Co se stalo?
Sám nevím. Bavil jsem se o tom s trenéry a říkali mi, že nejspíše jsem mohl rozehrát, protože jsem měl puk v lapačce. Přitom puk ležel vedle mě a hráči ke mně dojížděli, takže podle pravidel jsem to bezpečně rozehrát nemohl. Ale sudí odpískali faul, to už je teď jedno.
Hned několikrát jste v zápase podržel svůj tým, předvedl jste parádní zákroky. Potěšil vás alespoň váš výkon?
Se svým výkonem mohu být spokojený, ale převládá především zklamání. Věřil jsem, že bychom mohli s utkáním něco udělat. Mrzí nás to.
Mistrovství dvacítek se můžete zúčastnit i v příštím roce. Jaké zkušenosti jste si odnesl z premiéry na světovém šampionátu?
Po prohraném čtvrtfinále se mi mluví těžko o pozitivních zkušenostech, ale s odstupem času si budu účasti na turnaji vážit. Je to největší mládežnická akce na světě, kterou hokejista může hrát. Zkušenosti to jsou pro mne obrovské.
Je konec turnaje smutný i z toho důvodu, že pro úspěšný ročník 1999 to byla poslední mládežnická akce?
Pro kluky to není nic příjemného. Lidsky jsme si sedli, bude mi to hrozně chybět. Nemohu si vůbec na nic v týmu stěžovat, takovou partu jsem dlouho nezažil.
