"První třetina byla na šance vyrovnaná. Bylo dobře, že jsme dali první gól my," pochvaloval si vítkovický útočník Juraj Štefanka, který tým nastartoval dvěma brankami.
Vstřelil jste svůj 100. a 101. gól. Sledujete statistiky, věděl jste o tom?
Před ligou jsem se to dočetl a musel jsem se smát. Že bych už dal tolik gólů? Na moje schopnosti, když nejsem střelec?
Schovali vám spoluhráči puk, kterým jste dosáhl stovky branek?
Ne, nikdo si toho nevšiml. Ale stejně o ty puky moc nestojím.
Měl jste šanci i na hattrick. Po odjezdu z trestné lavice jste na modré čáře nezpracoval přihrávku, která by vás poslala do nájezdu.
Sice mi to šlo na hokejku, ale na poslední chvíli to na ledě skočilo. Špičkou brusle jsem si to pak odkopl. Na střídačce se mi pak smáli, že nechci dát hattrick, abych ušetřil.
Třetí bod jste si přesto připsal, když jste efektně nohou přihrál na branku Lukáše Krenželoka.
No, nešlo mi to na hokejku, ale na nohu. A myslím, že by to bylo normální u každého hokejisty. Když jsem to viděl na střídačce, musel jsem se smát, že jsem to zahrál lépe než hokejkou.
Teď máte po pěti zápasech sedm kanadských bodů. Musíte být spokojený, když se vám tak daří.
To jo, ale není konec sezony. Může se to zaseknout i spustit kdykoli. Minulý rok jsem čekal, než se to rozsype. Snad to teď bude lepší.
