V té době se ve Washingtonu báli, protože teď bych byl volný hráč a mohl jít kamkoli bez náhrady. To se jim v té době nevyplatilo. I přes to všechno si dovedu představit, že bych se tam vrátil. Ale byl bych radši, kdyby mě v momentální situaci vyměnili do New Yorku.
Na druhou stranu, ve Washingtonu bych zase mohl hrát v klidu. Pořád jsem bral na někoho ohledy. Že když budu hrát špatně, majitel bude smutný nebo generální manažer naštvaný. Teď už vím, že mě tam stejně nechtějí. Myslím, že mi to může pomoct. Psychicky určitě.
Majitel se mnou nemluvil. Jsem v kontaktu s manažery. Hráči s velkými platy musí do některých věcí mluvit. A hlavně tým, který o vás stojí, musí vědět, že tam chcete hrát. Rangers se mě ptali, jestli bych měl zájem. Šel bych k nim. I ve Washingtonu by byli radši, kdybych tam nebyl. Manažer na mě tlačil, abych si upravil kontrakt.
Hodně jsem přemýšlel, proč to tak je, jak nejlépe trejdu pomoci. Myslím, že jsem pro to udělal dost. Je zbytečné se bouřit. Možná to bude pro všechny strany dobré. Se spoluhráči to neprobírám. Ani s Robertem Langem jsem nemluvil. Ale určitě mu zavolám, až budu jinde.
Radši. Někdo to odnese, buď já, anebo dva tři jiní hráči. Jinak se snažím dělat věci, které se mi líbí. Je fajn, že je tu moje přítelkyně Andrea. Jsem s ní, s kamarády. A hlavně trénuju, abych byl připravený. Na ledě s Marianem Jelínkem, jinak sám.
Trenér by se mnou musel být 24 hodin denně. Nedokážu si naplánovat, že budu něco dělat od devíti do jedenácti. Trénuju, když to tělo chce. A vždycky se na trénink těším, protože jdu z vlastní vůle.
