"Myslím, že na extraligu ještě mám. Problém je, že potřebuji pořádně potrénovat, a když si dám do těla, zdraví je nestabilní," pokrčí rameny šestatřicetiletý útočník, který získal i dvě zlaté medaile z mistrovství světa.
Než jste posílil Šumperk, byl jste měsíc bez tréninku. Vyčkával jste na lepší nabídku?
Ne, byl jsem nemocný, pak mě chytla záda, takže jsem ani hrát nemohl.
Jste v Šumperku spokojený?
Jak to myslíte? Poslední utkání s Jihlavou jsme ostudně prohráli, takže dojem je trošku horší. Ale jinak jsme za tři zápasy nějaké body získali. Snažíme se postupně vyškrábat nahoru.
Myslel jsem, jestli ještě neuvažujete o extralize.
Momentálně mám záda taková, že jsem rád, že odehraju dva zápasy týdně. A zbytek se zase dávám dohromady.
Nenapadlo vás netrápit se a skončit bohatou kariéru?
Ne, to ještě ne. Delší dobu jsem byl v kontaktu s některými kluby i se Šumperkem. Zdraví je ale jen jedno a mě záda zatím pustí pouze do dvou zápasů týdně.
Davide, nehazardujete se zdravím?
Já jsem to konzultoval s terapeutem. Zatím to není nic, co by mě mohlo ohrozit napořád. Věřím mu, protože mi hodně pomáhá. Jak? Záda mi prostě ztuhla. Musím je nějakým způsobem uvolňovat a napravovat. Ale není to jen otázka běžné masáže.
Takže kdybyste se dal zcela do pořádku, chtěl byste zpátky do extraligy?
To je kdyby, ze kterého se nedá vycházet. Kdyby to šlo, tak život je samozřejmě lehčí a ne tak složitý. Pochopitelně bych chtěl extraligu zase hrát, protože si myslím, že na ni ještě mám. Problém je, že potřebuji pořádně potrénovat, a když si dám do těla, zdraví je nestabilní.
Ze Šumperka může být do Třince blízko, jelikož je farmářským týmem Ocelářů.
Takhle jsem o tom vůbec nepřemýšlel.
V první lize si držíte téměř bod na zápas. Vyhovuje vám nižší soutěž?
Já potřebuju, aby mě podrželo zdraví. Výkonnostně se to dá uhrát v klidu. Ale problém je v mém zdraví. Trošku se mi podělalo (zklamaně).
V Šumperku jste na měsíční hostování. Co pak?
Uvidíme, co bude dál 29. ledna, kdy mi končí. Rozhodnu se a potom už bych chtěl do konce sezony někde zůstat.
Na sobotní derby s Olomoucí budete fit?
Jo, dám se dohromady. Na zápas se těšíme, po výbuchu s Jihlavou musíme zabodovat.
Blíží se olympijské hry ve Vancouveru. Vzpomínáte v tomto období častěji na zlatou medaili z Nagana?
Abych řekl pravdu, tak ani moc nevzpomínám. Z každé strany alespoň jednou za čtrnáct dní zazní, že tenkrát v Naganu jsme byli zlatí. Ale že bych si to sám připomněl? To ne.
Chybí vám v nominaci Vladimíra Růžičky některé jméno?
Ani jsem o tom nijak nepřemýšlel. Myslím, že tam jsou kompetentní lidé. Jestli měl jet ten anebo onen, jsou jen spekulace. Až na ledě zjistíme, co bylo správně. Můžou být v nominaci kvalitní jména, ale pokud se neudělá dobrá parta a mužstvo, které bude táhnout za jeden provaz, ani sebelepší hokejisté úspěchu nedosáhnou.
Může ho dosáhnout omlazený český tým?
Samozřejmě že může.Máme šanci, abychom získali nějakou medaili. Jak říkám: Základ je udělat dobrou partu, ve které se obětuje jeden pro druhého. To je hlavní. Hráčská kvalita v týmu je.
V nominaci je poslední mohykán z Nagana Jaromír Jágr. Dvanáct let uteklo rychle, že?
Jo, je to už dávno. Věk nám přibývá. Ta generace už je přestárlá. Většina už ani nemá do toho chuť, někteří skončili s hokejem. Výměna je běžná věc. Prostě musí být.
