"První dojem byl zvláštní. Jdete 200 metrů do jeskyně a pak na vás vykoukne hala. Je to něco neobvyklého a všichni jsme zírali," přiznal obránce David Štich, který si v pátek v hale Gjövik Olympic Cavern Hall odbyl reprezentační premiéru v seniorském národním týmu.
Netradiční hala byla postavena pro olympijské hry v roce 1994, které měly centrum v Lillehammeru. Proto má v názvu slovo "Olympic". Už při první velké akci si ji vyzkoušeli i čeští hokejisté, kteří zde odehráli pět zápasů, a dařilo se jim. V Gjöviku porazili Rakousko, Německo, USA a Slovensko. Jen s Kanadou prohráli v prodloužení.
Celý areál, jehož součástí jsou například i bazén nebo horolezecké stěny, které jsou umístěny přímo nad tribunami hlediště, zároveň slouží jako protiletecký kryt. Diváci i hráči tak při vstupu procházejí velkými dveřmi, které lze uzavřít, a vytvořit tak bezpečnou zónu.
Ve skále je prý hala umístěna i proto, aby "nekazila" okolí. Nachází se totiž prakticky v centru třicetitisícového městečka vzdáleného 140 km od Osla. Z venku je ale vidět jen vstupní brána a restaurace, přes kterou se dá do haly také vejít.
"Viděl jsem stadiony, kde je místo jedné strany skála. Ale celý stadion zapuštěný do skály ne. Vypadá ale pěkně, není to špatný nápad," řekl brankář Jakub Kovář, který stejně jako Štich v Gjöviku debutoval.
Podobně umístěnou halu mají i v Helsinkách. Tréninkové kluziště u arény Hartwall je také "zapuštěné" ve skále. Česká reprezentace jej ale využívala jen při světovém šampionátu v roce 2003. Finskou specialitou byl výtah, který museli hokejisté při cestě na trénink používat. Tehdejší předseda hokejového svazu Karel Gut se v něm dokonce zasekl.
Jediným záporem haly v Gjöviku je skutečnost, že na první zápas nepřišli diváci. V hledišti pro 5500 lidí bylo jen necelých osm stovek fanoušků. "To je ostuda," řekl Hadamczik a poukázal na to, že český tým je úřadujícím světovým šampionem. V sobotu bude ale prý návštěva vyšší.
