Vloni v létě jste se vrátil z Ameriky a rychle jste pronikl do reprezentace. Překvapilo vás to?
Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Hlavně první pozvánka pro mě byla příjemným překvapením. Teď jen doufám, že jsem na Švédských hrách navázal na dobrý dojem. Každá pozvánka je pocta, odměna za úsilí.
Jaký dojem jste měl ze svého výkonu ve Švédsku?
Sebe nebudu hodnotit. Ale tým hrál dobře, nevyšel nám jen zápas se Švédskem, který jsme vysoko prohráli. Ale Švédové potvrdili, že nemají v Evropě konkurenci a nemůžou se jim rovnat ani Rusové nebo Finové. Dominovali na olympiádě i mistrovství světa. Smolný byl zápas s Ruskem, že jsme neudrželi vedení.
Při prvním gólu Rusů jste byl na ledě. Jak jste tu situaci viděl?
Rusové nás zmáčkli a před branku začali jezdit i jejich obránci. Z naší strany se to dalo určitě sehrát jinak, ale jak se říká, hokej je hra chyb.
Na Švédských hrách vyhrál český tým teprve druhý zápas v rámci celé Euro Hockey Tour. Čím to je?
Kdybych to věděl, byl bych asi úspěšný trenér. Ale každý se snaží odvádět maximum.
Liberec teď čekají poslední čtyři zápasy před startem play-off. S jakým cílem do nich půjdete?
Jde hlavně o to, abychom do play-off šli všichni zdraví a v něm pak nechali na ledě duši. V libereckém klubu jsou lidi, kteří pro hokej dělají všechno. Rád bych se jim odvděčil i svým výkonem.
Dlouho jste se zkoušel prosadit v NHL. Láká vás tahle soutěž stále?
Určitě ano, ale moje situace je komplikovaná.
Jak to?
Nemám to ve svých rukou. Moje práva vlastní Washington a pokud mě nevytrejduje pryč, nikdy tam hrát nebudu, i kdybych předváděl sebelepší výkony. Je tam trenér, který je zapšklý vůči Evropanům, vyznává jiný styl.
Jak vidíte svou šanci proniknout do reprezentačního týmu pro mistrovství světa?
To fakt nevím. Ale naděje umírá poslední. Udělám pro to všechno. Nominace závisí na tolika věcech zraněních a tak dále.
