Příliš krátké bylo play-off Erste Bank ligy pro znojemské hokejisty. S chorvatským Medveščakem Záhřeb všechny čtyři zápasy prohráli a jejich trenér tak hovořil posmutnělým hlasem.
"Když se jednou člověk dostane do play-off, tak chce jít dál. Kvůli tomu to celou sezonu děláte. Takže rozhodně nemám náladu na usmívání," podotkl Martin Stloukal.
V čem byl Záhřeb lepší?
Určitě byl silnější. Je to zkušenější mužstvo, vyšší a těžší. My jsme na ledě měli devět juniorů, což je na jednu stranu velký příslib do budoucna, na druhou těžko můžeme s takto mladým mančaftem porazit tak zkušený a dobrý tým.
Po prvním zápase jste uvedl, že váš tým je na tom lépe bruslařsky, hokejově i kondičně. To byla součást psychologie na povzbuzení vašich hráčů?
Samozřejmě. Protože jsem věděl, kdo proti nám stojí, snažil jsem se zejména mladým klukům sdělit, na co by se měli upnout a kudy by měly chodit jejich myšlenky. V zápasech jsme měli záblesky, kdy jsme soupeře dost vysilovali a přebruslovali, ale trvalo to třeba deset minut nebo třetinu, což je samozřejmě málo. Nemohli jsme se s nimi fyzicky měřit. Překvapil mě Pepe Pucher, který si to s nimi rozdával i po silové stránce, stejně tak samozřejmě Mike Danton. Od dalších hráčů jsem v osobních soubojích čekal víc a od mladých kluků jsem to ani neočekával.
Jak hodnotíte celou sezonu?
Spolumajitelé klubu ji hodnotí pozitivně. Já to budu taky hodnotit pozitivně, ale bude to chtít nějaký čas, protože neumím prohrávat. S vyřazením se budu muset srovnávat trošku dýl.
Co vás v sezoně na vašem týmu nejvíc překvapilo?
Když to hodnotím zpětně, tak nejvíc mě potěšila parta, jaká se vytvořila. Já jsem na tohle v rámci své životní filosofie nikdy nevěřil, nejsem zrovna dvakrát družný typ. Z pozice trenéra jsem tenhle faktor možná i podceňoval, nijak jsem se na to nezaměřoval ani to nebudoval. Nechal jsem to na hráčích a ti si vytvořili takovou skupinu, že mě až zajímalo, jak to mezi nimi může takhle dobře fungovat. Měl jsem trošku obavu, jak to přijme Mike Danton, ale ten byl úplně vyřízenej třeba z vánoční besídky, která v kabině proběhla.
O co se jednalo?
Každý si vylosoval nějakého hráče a anonymně se rozdávaly dárky, třeba Radek Haman dostal důchodky. Bylo to vtipné, ani trochu urážlivé. V kabině bylo hodně znát, že se všichni vzájemně respektovali, za celou sezonu jsem nezaznamenal nějaký exces nebo nesnášenlivost. Tohle pro mě bylo překvapení a jako trenéra mě to hodně obohatilo.
Když nevěříte v sílu party, jaká je vaše trenérská filosofie?
Já věřím na individuální odpovědnost. Na to, že každý hráč hraje za sebe, na nikoho se nevymlouvá, za nic se neschovává, za žádnou partu ani spoluhráče. Prostě přijde na led a odvede maximum pro to, aby se vyhrálo. Na trenérovi a manažerovi je, aby se individuality poskládaly k sobě tak, aby to fungovalo. Možná k tomu mám takový předpojatý pocit a možná je to špatně, ale na takové ty řeči, že v kolektivu je síla, jsem háklivý. Možná jsem ještě trochu zblblý z komunismu, ale to skupinové "hurá na ně" já neberu a bráním se tomu. Ale tady hráči opravdu fungovali jako mančaft, takže se sám nad sebou zamýšlím, jestli bych se téhle věci neměl víc věnovat.
Znojemský útočník Martin Podešva prochází obranou Medvesčaku Záhřeb.
Jaká je z vašeho pohledu Erste Bank liga?
Hodně se tam útočí,málo brání, je to takový atraktivní hokej, který je fyzicky hodně náročný. Říkal jsem si, že naši hráči nejsou na takový výdej energie od mládí připravováni, herní vytrvalost je u nás na daleko nižší úrovni než u zahraničních hráčů. Teď se můžeme ptát proč. Myslím, že my jsme byli hodně dobře natrénovaní, ale ta herní vytrvalost je přece jen něco jiného, než když běháte patnáctistovky nebo pětitisícovky. Tohle budeme muset v letní přípravě pozměnit.
Hráli jste s rozpočtem kolem milionu eur a s hodně mladými hráči. Jak by si podle vás Znojmo vedlo v české extralize?
Na extraligu jsem do Brna jezdil a musím říct, že bychom určitě hráli někde vzadu, bojovali bychom o záchranu. Ale nevěřím, že bychom úplně propadli.
A jak by si v Česku vedly elitní týmy EBEL?
Do play-off by se určitě dostaly. Linec, Záhřeb, Salcburk a Klagenfurt jsou týmy, které by v Česku hrály v první polovině. Třeba Záhřeb má díky Kanaďanům tři velmi silné lajny, jsou tam hráči s minulostí v NHL, kteří opravdu něco umí. Jsou na vysoké úrovni a na ledě vždycky odvedou, co mají.
Co byste řekl k tématu rozhodčí? V průběhu sezony jste je dost kritizoval.
Tam je zásadní věc v tom, že angažovali Kanaďana, který osm let pískal NHL a za tu dobu nebyl ani jednou nominován do play-off. Takže sice pískal NHL a kvůli tomu si na mě po mailech i vyskakoval, ale já jsem mu na to řekl, že ani jednou nebyl nominovaný k zápasu play-off, takže je asi taky něco špatně, že? Trošku jsme se kvůli tomu požďuchovali, ale hlavně se bavíme o tom, že my Češi máme nějakou filosofii, Evropa globálně má nějakou filosofii, Rakušáci mají nějakou filosofii a Kanaďani mají taky svou.
Vy jste prosazoval tu českou?
Já jsem jim říkal: Hoši, my vám přinášíme nový pohled. Vy Rakušáci se zamýšlíte nad tím, že hrajete B skupinu mistrovství světa, ale to je kvůli tomu, že si to necháváte řídit Kanaďany béčkové garnitury. My Češi vám ukazujeme, že se hokej dá dělat i jinak, a vy nám budete říkat, že to děláme blbě a budete na nás posílat druhořadé Kanaďany, kteří nás budou rovnat? To tedy ne, já se sebou nenechám driblovat. Když jsme měli nějaké výsledky, tak museli trošku zaklapnout, couvnout a našli jsme nějakou společnou řeč. To hlavní bylo, že rozhodčí měli zájem, abych je respektoval, a tenhle vykopnutej balon já zpracuju. Ale jestli po mně začnou hned od začátku střílet, vyloučí mi dvanáct hráčů za zápas a já budu vypadat jako debil, který neumí trénovat a zvládnout mužstvo, tak se proti tomu postavím.
Hrajete ligu v zemích, které hokej donedávna téměř nezajímal. Čím si vysvětlujete, že Erste Bank liga tak funguje?
Sice to nejsou hokejové země, ale jdou strašně nahoru a hokej je tam něco nového jako třeba v Česku florbal. Hokej je nejrychlejší kolektivní hra na světě a ta chytne každého, zvlášť, když jsou u toho i rvačky. Takže to osloví Slovince, Chorvata, Maďara i člověka z Konga. Když to má náboj a kvalitu, tak na to lidi budou chodit, třeba v Záhřebu byste se tomu zájmu divili. Teď s hrůzou zjistili, že na záhřebský fotbal chodí míň lidí než na hokej.
Momentka z utkání EBEL ligy mezi Znojmem a Lincem.
Do Znojma prý zase jezdí fanoušci z Rakouska...
To, co jsme chtěli, už se nám rozběhlo. Máme odhad, že od hranic až po Hollabrun jsme schopni pravidelně nalákat tisíc lidí. Už v této sezoně se zničehonic začalo prodávat o 300 až 400 lístků víc.
Co vám Erste Bank liga dala po hokejové stránce?
Ve mně se teď mísí dva rozporuplné pocity. Na jednu stranu je dobře, že naši mladí hráči dostali tak velký prostor v tak kvalitní soutěži, což jim hrozně moc dalo. Na druhou stranu mám strach z toho, jestli si dokážou uvědomit, jaké měli obrovské štěstí tohle zažít. Jestli jsou schopni to vstřebat a budou osobnostně mít na to, aby toho dokázali využít.
Jaké jsou plány do budoucna?
V pátek máme velké sezení s vedením klubu, já si mám připravit zprávu a návrh na příští sezonu. Chtějí po mně pravděpodobně nějakou tabulku, kde za 10 korun na sezonu dám hlavu na špalek za play-off, za 20 korun na sezonu dám hlavu na špalek za čtvrtémísto, za 30 korun dám hlavu za titul. Nějakou bližší informaci ale můžete očekávat tak na konci března.
Zůstanou ve Znojmě útočníci Radek Haman, Peter Pucher a Mike Danton?
Radek měl zápal plic, v neděli jsme chvíli kecali, ale jeho osobní rozhodnutí zatím neznám. Peter ještě hrát chce, z mé strany ale padla podmínka, že absolvuje celou letní přípravu a jeho váha musí dolů. Tedy pokud budu pokračovat jako hlavní trenér, protože mi končí smlouva. S Mikem debatu teprve povedeme, ale já bych o něj zájem měl. Minimálně ho vidím v pozici policajta. Kdybychom brali další Kanaďany nebo Američany, tak mi je pohlídá, kdyby náhodou byly problémové osobnosti, protože to se pozná, až když teče bot.
Dovolte ještě otázku ke znojemské juniorce. Před rokem jste s ní vyhrál titul, teď je v extralize beznadějně poslední. Co se s ní stalo?
To je jednoduché. Rodiče kluků, kteří tam letos hrají, byli před sezonou postaveni před situaci, že jejich kluci budou muset jít hrát jinam, protože nemají na to, aby hráli extraligu juniorů. To se rodičům nelíbilo a řekli, že na titul kašlou, ať jdeme pryč, že chtějí mít svoje děti doma a že stejně nejsem Znojmák. Takže skončil Pavel Ohera i já, rodiče si to dělají po svém a dopadlo to ostudou.
