Před desátou večer vartovali venku kvůli podpisu a společné fotografii s hvězdou.
Pět a půl tisíce šťastlivců se napěchovalo do arény na ligovou premiéru českého útočníka v Omsku. Mužstva nastupovala za šera, zůstalo jen tlumené „intimní“ osvětlení. Jakmile se ze tmy do záře bodového reflektoru vynořil Jágr, spustilo se přivítání: „Jarómir, Jarómir!“
Ke stropu vystoupala ruská vlajka. Skončila státní hymna, melodie známá z časů komunistického Sovětského svazu. Syn rodiny českých kulaků s číslem 68 na dresu se pokřižoval. Představení smělo začít.
Česká revoluce na Sibiři
Jágr způsobil v týmu revoluci. Kvůli němu byla sestrojena speciální přesilovková formace. Jágr stál neobvykle na modré čáře. „Viděli, jak jsem to odtamtud šéfoval?“ ptal se pak žertovně novinářů.
Čekalo se na první Jágrův gól v novém působišti. Padl brzy, právě při početní převaze v čase 2:37.
Byla to Jágrovská klasika. Udělal tři záběry od pravého mantinelu do středu, rychle zamíchal pukem a švihem vypálil těsně nad ledem.
Michajlovskij nestačil včas padnout do rozkleku. Diváci vyletěli ze sedaček jako katapultovaní a spustili pekelný rámus.
Roztleskávačky v rohu stadionu zvedly nad hlavu tabulky s písmeny, jež dala dohromady pochvalné oslovení „MALADCI!“ a vlnily přitom boky. Nad nimi se rudě rozzářil neonový nápis: Go-o-l! Hlasatelka oznámila: „Šájbu zabrósil Jarómir Jágr!“ A řev se ozval nanovo.
„Nijak jsem se kvůli první trefě nenervoval. Ale určitě jsem se nenaštval, když to vyšlo,“ řekl.
Sotva s kotoučem našlápnul, z tribun mocně zahřmělo. A dívčí hlasy pištěly.
Čerepovec jenom stačil snížit na 2:1. Triumf Omsku přinesly přesilovkové kombinace, jež Jágr dirigoval už při nedělním tréninku.
„Po porážce ve Voskresensku se muselo něco změnit,“ řekl Jágr.
Avangard využil tři výhody ze šesti. Na 4:1 zvýšil Prokopjev po Jágrově pasu z rohu přes tři protihráče. „Potřebujeme se přiblížit play-off, musíme dělat body,“ řekl Jágr.
Asi pět příležitostí nedotáhl. Často jej hlídal veterán Juškjevič, s nímž se zná z NHL. Čerepovec měl v sestavě i beka Píšu z Pardubic. Ten o Jágra zlomil hokejku a za vražení na hrazení byl vyloučen do konce.
Avangard, pýcha města
Hokejová „kománda“ Avangard je pýchou města i oblasti. Obří transparent vyzývá jako při vojenské zteči: „Vpřed!“ Fanoušci bubnují, troubí. A zlomyslně se rozchechtají, když protivník promáchne či upadne.
„Rusové jsou šílení vlastenci. Přejí jen svým, soupeře by nejradši zabili,“ tvrdí Jan Hejda, obránce CSKA.
Návštěvníci si při setkání podávají ruce se známými. Připíjejí vodkou.
Jsou však znát i obavy o bezpečnost. Všechny stěny v přesných rozestupech lemují policisté v beranicích.
Z plachty za skupinou roztleskávaček burcuje hrdé heslo: „Omští Jestřábi. Naše síla je v naší jednotě.“
V tabulce dvanáctý Avangard proti čtvrtému Čerepovci válel.
 JAKO V NHL. Na první pohled je kabina Omsku k nerozeznání od zámořských. Jen je podle Jágra trochu stísněná. Přesto v ní nechybí tradiční ruský samovar či řada pravoslavných ikon, o něž se hokejová hvězda živě zajímala. |
