Řízení pod vlivem alkoholu, napadení novináře
O víkendu hrubě mlátil do bezbranného soupeře při utkání, v němž takřka o nic nešlo. Ani jeho tvrzení, že předtím sám dostal holí do zad, jej asi nemůže omluvit.
Co to je za člověka? Hašek proslul jako vzor pracovitosti, symbol triumfu na olympiádě v Naganu 1998, velký zarputilec, který nenávidí porážky. Pardubický skandál však není první kaňkou na jeho pověsti, jinak velmi lesklé.
Před osmi lety jej policie v americkém Buffalu chytila za překročení povolené rychlosti při řízení v opilosti. Tehdy musel zaplatit pokutu, soud mu odebral řidičské oprávnění a uložil sto hodin veřejně prospěšných prací. Třídil poštu, lepil obálky a později hrál basketbal s dětmi v jednom internátu.
Na jaře 1997 na chodbě arény v Buffalu napadl známého novináře Jima Kelleyho. "Chytil jsem ho pod krkem, zacloumal rameny a trochu ho přimáčkl na zeď. Upadl mu knoflíček od košile, maximálně dva," popisoval později v životopise Chytám svůj život.
Haška se vážně dotkly Kelleyho domněnky o tom, že není schopen unést tlak play-off. Při slyšení před vedením NHL v New Yorku mu pak z původně zamýšlené pokuty sto tisíc dolarů slevili na deset tisíc a distanc na tři zápasy.
Bitky na ledě? Výjimečně
V zámoří se při hokeji co chvíli strhne rvačka. Dominik Hašek se však při takových řežích zpravidla držel opodál. "Popral jsem se dvakrát," uvedl v životopise. "Nikdy jsem si nezačal, vždy jsem jel jen pomáhat. V souboji jeden na jednoho bych asi nevyhrál. Neměl jsem kdy se to naučit, v mládí to po mně nikdo nechtěl." Po vydání knížky se v roce 2002 hnal přes celé kluziště za rivalem Royem. K bitce nedošlo.
Ve vyhecovaném utkání Colorado - Detroit se tehdy detroitský brankář chtěl připojit k hromadné šarvátce, aby prokázal sounáležitost s mužstvem. Jenže těsně před sokem Royem uklouzl na pohozené holi a v pádu jej komicky podmetl. Rozhodčí dvě hvězdy od sebe záhy odtrhli. Hašek a Roy stihli pouze zahodit rukavice a masky, načež na sebe štěkali nadávky.
Proč, proč, proč?
Hašek například při vojně v Jihlavě ve vzteku zahodil dres Dukly do koše, poněvadž nechtěl chytat proti "svým" Pardubicím. Jindy oznámil konec kariéry, a pak ho odvolal. O víkendu v Pardubicích však "vypěnil" nevídaně.
Podle četných svědectví se už podruhé v krátké době brutálně pustil do protivníka. Má to slavný sportovec zapotřebí? Nese snad těžce, že je v poli průměrný? Že na soupeře nestačí?
Dřív exceloval v gólmanské výstroji, kterou však po odchodu z NHL navždy odložil. Měsíce už trénuje se známými na pardubickém stadionu. "Nejdřív bylo znát, že na normálních bruslích nebyl tak často," tvrdil bývalý kanonýr Vladimír Martinec. "Musel si zvykat. Je snaživý, nerad prohrává." Člověk ale přece musí žít i s porážkami, ne?
***
Ze vzkazů fanoušků na serveru iDNES
Podobný zkrat předvedl Dominik Hašek na turnaji CARD CUP 2003 v ledním hokeji 12. 4. 2003 v Mladé Boleslavi, kde udeřil protihráče hokejkou přes koleno do nechráněného místa. Následně nebránícího se hráče několikrát udeřil hokejkou do krku a hlavy.
Pavel
Jak to vysvětlím těm malým, kteří spí v dresu s číslem 39? Strašně mě zklamal. Jestli se to potvrdí, jeho dres letí do popelnice.
Tramtarie
Nejsmutnější na celé věci je, že z těch pár desítek fanoušků na utkání byla polovina dětí, pro které jste asi do včerejšího odpoledne byl idolem. Ale to co jste předvedl, byl hnus.
Nezávislí
Vždyť jste úplně vedle! Proč se nezeptáte na to, co bylo před tím, co udělal Dominikovi! Akorát on není chudák a nebrečí! Když nějakej blb hraje zákeřně, tak ať se nediví, že narazí!
