Když Hronek i s detroitským a reprezentačním spoluhráčem Filipem Zadinou a přítelkyněmi dosedli na ranvej letiště v Halifaxu, viděli záchranáře, kteří pečují o ženu v očividně vážném stavu. „Odváželi ji na nosítkách a nevypadala vůbec dobře. Jen nevím, jak to celé dopadlo. Doufám, že je všechno v pohodě,“ krčil rameny.
Po zvláštní epizodě už oba čeští hokejisté věděli, že přímý spoj do Prahy nestíhají. Přebookovali letenky, počkali si na příští let do Francie, následně do Amsterdamu. Nakonec po hodinách strávených v letištních halách a únavném trmácení v pondělí dorazili do Prahy, aby se co nejrychleji připojili k národnímu týmu, který se chystá na mistrovství světa.
Česko vs. FinskoÚvodní duel domácích na Českých hrách začíná ve středu ve 20 hodin |
Chvilku vstřebávali časový posun a trochu zrelaxovali. Teď už se připravují se zbytkem mužstva. Hronek po podzimní zkušenosti na Karjala Cupu zasáhne do druhého turnaje letošní Euro Hockey Tour na Českých hrách. S koučem Filipem Pešánem je domluvený, že odehraje sobotní zápas proti Rusům.
Filipe, už jste se dal dohromady po náročném cestování?
Jo, musím říct, že už je to v pohodě. Dobře jsem se vyspal a stihl jsem ještě doma zařídit pár věcí.
Váhal jste, jestli po těžké sezoně v Detroitu přijmete pozvánku do národního mužstva, když navíc i v Rize budete v bublině stejně jako v NHL?
Rozhodování nebylo vůbec složité. Když se ta možnost objevila, neměl jsem nad čím přemýšlet a jsem rád, že můžu jet. Neodradila mě ani ta bublina na šampionátu. I když přiznávám, že během sezony toho bylo už dost. Ty tři týdny se v tom ztratí a nejsou ve srovnání s tím nic hrozného. Takže se to dá přežít.
Vašim Red Wings se letos znovu nedařilo. Jaká byla sezona v dresu Detroitu z vašeho pohledu?
Asi nejnáročnější, jakou jsem zažil. Zápasy byly fakt hodně nasekané za sebou, navíc se mimo hokej nedalo nic dělat. Nebylo to úplně příjemné, ale dalo se to zvládnout a vydržet.
 |
Našel jste si v bublině alespoň nějaké jiné koníčky?
Snad jen na procházky se psem se dalo chodit, ale jinak nic víc. (úsměv)
S týmem jste ale asi měli o čem přemýšlet. Dlouho dopředu bylo jasné, že nepostoupíte do play off. Prožíval jste velké zklamání?
To rozhodně, protože každý chce postoupit do play off, což se nám nepodařilo. Ale na druhou stranu jsme udělali nějaké pokroky, jsme zase o o kousek lepší než vloni, i když to ještě pořád není na vyřazovací část.
Posun nastal i s příchodem útočníka Jakuba Vrány. Byl jste rád, že do kabiny přibyl další Čech?
Jasně. My jsme rádi za každého Čecha, co k nám přijde. A začíná se nám to tam poměrně rozrůstat. Ještě příjemnější bylo, že s ním dorazil i Slovák Rišo Pánik.
A vy jste jako obránce vyhrál s 26 body týmovou produktivitu. Měl jste radost alespoň z toho?
(smích) Určitě, ale mnohem raději bych byl, kdyby tým posbíral daleko víc bodů do tabulky naší divize. Bohužel to nevyšlo. Nedávali jsme letos tolik gólů a od toho se naše sezona odvíjela. Víc by mě potěšilo, kdybychom vyhrávali jako tým, než že jsem vedl týmové bodování.
Hokejoví mistři na mistrovství. Nahrává jim i covid a posunutý start turnaje |
V Detroitu jste navíc první bek od dob Paula Coffeyho, který vyhrál klubovou produktivitu. Co na to říkáte?
To jsem tedy vůbec nevěděl. Každopádně se na to nemůžu dívat s velkýma očima. Vždyť tenkrát byl v Detroitu úplně jiný tým.
Za Red Wings jste letos vstřelil dvě branky. Schoval jste si nějaké góly i do reprezentace?
Já v to doufám. Ale přiznávám, že střelecká produkce v klubu letos z mého pohledu nebyla nijak ideální.
Jak vůbec vnímáte sílu českého mužstva před mistrovstvím světa?
Věřím, že budeme dost silní na to, aby se nám podařilo něco uhrát. A já doufám, že to bude medaile.
