Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Návrat chomutovského kapitána Hlinky: hattrick!

Miroslav Hlinka | foto: Karel KopačMF DNES

19 2008
Po trýznivě dlouhé marodce přišla sladká odměna. Jen co se kapitán chomutovských hokejistů Miroslav Hlinka vykurýroval z vleklých zranění, naskočil do středeční prvoligové partie v Jihlavě a rozhodl ji hattrickem. "Kluci už mi to v kabině počítali. Asi mě to bude stát dost peněz," culil se slovenský mistr světa.

Trefil se vůbec poprvé v sezoně! A hned třikrát. Dal první dva góly Chomutova, v rozstřelu pak proměnil rozhodující nájezd. Výhra 5:4 nesla výrazný Hlinkův podpis.

Úleva?
Samozřejmě, je to příjemné. Hodně šancí jsem měl i v minulých zápasech. Snažil jsem se na to nemyslet.
Věřil jsem, že hokej se nedá zapomenout. Důležité jsou ale hlavně dva body, zápas byl dost těžký.

A vy jste si v něm dal předčasný dárek k Vánocům, ne?
Každé vítězství i porážka končí půlnocí. Myslím na to, co bude dál, aby v mužstvu byla pohoda. Pak se hraje lépe, vše je uvolněnější.

O kolikátý váš hattrick šlo?
Asi čtvrtý nebo pátý. Jeden či dva byly na Slovensku, jeden v nároďáku a další minulý rok v Pardubicích. Pěkné, ale nejlepší bude, když se bude co nejvíc dařit v play-off. V něm bude každý ušmudlaný gól dvakrát důležitější.

A jaké byly ty v Jihlavě?
Při prvním mi narazil Mikšovic přesně do jízdy, ze středního pásma jsem se dostal přes dva obránce až před bránu, nepokryli mě dobře. Při druhé brance mi Jíra poslal puk přesně před branku, já tam byl sám. Mířil jsem okolo nohou, tam se brankářům špatně chytá. A nájezdy? Na tréninku mi šly. Při prvním jsem sice neměl čas zdvihnout puk, na druhý jsem si ale věřil.

Před středou jste měl bilanci 13 zápasů, 0 branek, 11 asistencí. Nestrašilo vás, že gól nepřicházel?
Je pravda, že letos jsem na první gól čekal nejdéle v kariéře. Hlavně na začátku sezony jsem měl ještě lepší šance než teď v Jihlavě, ale neproměnil je. Snažil jsem se aspoň pomoct asistencemi. Body sice naskakovaly, ale vím, že útočník je od toho, aby byl produktivní.

Takže vás to trápilo?
Na začátku sezony byl tým v laufu, neřešil jsem to. Čím víc člověk chce, tím víc to nejde, proto jsem se na to nezaměřil. Věřil jsem, že góly dám. Já navíc žádný kanonýr nikdy nebyl, spíš jsem hru tvořil. Většinu kariéry jsem nastupoval jako defenzivní levé křídlo. Člověk se tam nabruslí víc, než se může zdát.

V Jihlavě jste v řadě s Jírou a Mikšovicem působil v roli centra?
Ne, zase jako levé křídlo. Hrál jsem tak i v reprezentaci, žádný problém. Dohodli jsme se na tom už v létě s trenérem. Hodně pohybu mi nevadí. Jsem rád, když si můžu prostor obruslit. Hrajeme kombinačně, spoluhráči si s pukem rozumějí.

Jaká zranění vás mučila?
Taková, která ani nešla urychlit. Nejdřív jsem měl koňara, s tím jsem laboroval tři týdny, i když se odhadovala delší doba léčení. Vrátil jsem se, jenže hned ve druhém zápasu jsem dostal krosček a na rezonanci zjistili trhlinu mezižeberního svalu. Dalších pět týdnů stop. Nikomu to nepřidá na pohodě.

Ale tím trable nekončily, že?
Když už jsem se doléčil a ohlásil návrat na led, musel jsem jít zase na antibiotika. To bylo v pátek. Nálada šla dolů. Vždyť já tolik zápasů ještě nikdy nevynechal. Jsem typ, co rád hraje i trénuje, takže jsem se moc dobře necítil. Snažil jsem se co nejvíc hýbat, abych pak nepropadl.

Obavy byly zbytečné, zářil jste.
Ale skutečně ta pauza nebyla dvakrát příjemná. Za poslední tři čtyři sezony jsem vynechal dohromady snad jen deset zápasů. A teď dvacet během chvíle. Měl jsem z léta natrénováno, přípravu jsem si odbyl ještě na Spartě. Zkraje sezony jsem byl v pohodě, měl jsem dobrý pocit z hry pětky i mužstva. Přišlo první zranění, druhé, antibiotika. Člověk už přemýšlí všelijak. Snažil jsem se zaobírat fakty, že mám natrénováno, že se hokej nezapomíná.

A mužstvo ve vás opět našlo pravého vůdce, kapitána.
Nechci céčko podceňovat ani přeceňovat. Nějakou roli v týmu mám. Ale nejvíc mu pomůžu výkony, ne tím, že budu diskutovat s rozhodčími. Kapitánství je zavazující, člověk by měl hrát na sto procent, ale ne tak, aby ho to svazovalo.

Tým se ještě posiluje. Eiselt už střílí góly, teď přišel Grof. Co vy na to?
Posílení je v pravomoci vedení. Je vidět, že v play-off chceme být co nejsilnější. Tihle hráči mají kvalitu, doufám, že nám nejvíc pomůžou v tom nejtěžším boji. V play-off, kde se hraje o bytí a nebytí.

Kam až chcete Chomutov dotáhnout ve zbytku základní části?
Nejradši k co nejkvalitnějším výkonům, ani ne tak k výsledkům - ty někdy matou. Ke hře, která by byla základem do play-off. Máme ambice, ale hokej je hra lidí. Lidský faktor se mnohokrát nedá ovlivnit. Přeji si co nejméně zranění a co nejvíc pohody, abychom ukázali, na co máme. Aspirantů na postup je víc. Jsem rád, že Chomutov je jedním z nich.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze