Díky euforii po vítězství trenér svolil
Strašně jsem se těšil domů. Přivítání s rodinou na letišti bylo hodně emotivní, vidět se po takové době... Nebyli jsme spolu od začátku září. Dopředu jsem věděl, že na podobných soustředěních v cizině vládne docela přísný režim, hned v Kazani jsem si tedy chtěl zjistit, jestli se vůbec s manželkou a dětmi budu v Praze moc vidět. Poslední zápas před odjezdem jsme ale naštěstí vyhráli a to byla euforie. Všichni jásali.
Hned jsem toho využil a šel se zeptat trenéra Mojsejeva, jestli mě občas pustí z Nymburka do Prahy. Řekl, že se o tom ještě pobavíme, ale že to snad půjde. V letadle pak za mnou sám přišel, v ruce držel program soustředění. Chvilku se na to díval. A pak mi oznámil, že pokud nebudu dělat nějaké "výstřelky", tak můžu na večer jezdit domů a na trénink se budu hlásit ráno. S tímto novým trenérem se dá úplně v pohodě vyjít, s předešlým diktátorem se to vůbec nedá srovnávat.
Kazaň nechce, aby se jí tady někdo vysmíval
Je vidět, jak si vedení Kazaně dává záležet, aby náš pobyt v Česku probíhal bez problémů. Už dopředu nás upozorňovali, abychom všude byli včas a stále byli dobře organizovaní. Asi tuší, jak se jinde na Rusy dívají, tak si dávají záležet, aby se jim tady třeba někdo neposmíval... I trenér vystupuje velmi obezřetně. Jeho tréninky jsou tady daleko zajímavější a uvolnější než v Rusku. A když se někdo přijde podívat na trénink, hned pozoruje, kdo to asi je.
Gólman jel místo do Nymburka na Norimberk
Veškerý volný čas tady věnuji rodině, s kamarády ze Sparty si jenom voláme. Možná ve středu odpoledne zajdeme všichni někam na večeři. Hráči z Kazaně se byli podívat v Praze. A ztratil se jim tam třetí brankář...
Několikrát jsem zmiňoval, jak si všichni dávají pozor na disciplínu a vždycky jsou v autobuse už dlouho před odjezdem. No a teď se tenhle ztratil, to pro něj musely být chvíle. Potom si tedy vzal taxíka, jenže jak mluví rusky, tak řidič pochopil, že místo do Nymburka chtěl jet do Norimberka. A tak vzal směr Německo. Pak mu to asi přišlo divné, tak se nakonec nějak domluvili.
Pak nás čekají Emiráty, tam odjedu s celou rodinou
V neděli se vracíme do Ruska. První zápas hrajeme v Jaroslavli a pak hned letíme na Sibiř do Chabarovska. To je pořádná štreka, sedm hodin letadlem. Rodina tedy za mnou do Kazaně přijede až 26. listopadu, to už tam dostaneme byt. Dvanáctého prosince se ruská liga znovu přerušuje a s klubem letíme na soustředění do Spojených arabských emirátů. Tam se může i s rodinami, prý tam spíše půjde o rehabilitaci a regeneraci. A všechno platí klub. Akorát mám takový nejistý pocit, že za současné napjaté situaci ve světě je to zrovna v Emirátech. Ale snad to dopadne dobře.
Omsk bude muset na Procházku s Paterou vyčlenit prý milion dolarů
V Rusku se v poslední době hodně mluvilo o příchodu Martina Procházky a Pavla Patery. V novinách o tom psali a dokonce spekulovali, že Omsk oba hráči vyjdou až na milion dolarů. Procházku totiž musí ještě vyplatit ze současného kontraktu, proto padá taková vysoká částka. Ale jsou to jenom spekulace. Myslím si, že by se mohli oba prosadit. Musí je ale trenéch nechat hrát spolu a dát jim prostor. A pokud spoluhráči pochopí jejich hru, mají šanci.
Před příjezdem do Nymburka jsem poslední zápasy hrál pokaždé s někým jiným. Teď mám sedm bodů za tři góly a čtyři asistence a jsem v bodování týmu mezi třemi nejlepšími. Daňo to v Kazani nevydržel a vrátil se domů. Do klubu přišel už brzy během léta, mnohem dříve než já. Musel tedy absolvovat celou přípravu pod hrozným trenérem a už ze začátku toho měl plné zuby. Oba jsme pak nehráli a jen postávali při zápasech za mantinelem. A když přišel nový kouč Mojsejev, poslal ho do čtvrtého útoku. Rozhodl se to zabalit a jít domů, s vedením se na tom dohodl.
Vyhraje přístup českého kouče Vůjtka? Nebo zůstane dril?
Moc záleží, kdo vyhraje ruskou ligu. Kdyby se to třeba podařilo Jaroslavli s trenérem Vůjtek, prolomila by se tím velká bariéra. Český kouč sem totiž přinesl nový pohled, takový evropský, který si Rusové vůbec nechtějí připustit. Tady pořád zastávájí dril: tréninky, báze, znovu tréninky. Čím více jsou hráči spolu, tím hrají lépe. Jenže tak už to ve světě nikde nechodí. Takže teď se ukáže, která "škola" zvítězí.
Pan Vůjtek třeba jednou po vyhraném zápase dal hráčům dva dny volna. A během deseti minut ho několikrát bombardovali lidi z vedení, co si to dovoluje. Dát dva dny volna, to neexistuje. Tak jim trenér musel dát volno jenom jeden den... A i tak je to na ruské poměry něco nevídaného.
