Je podle vás Slavia po té domácí prohře zdeptaná?
V sérii vedla 3:1, teď je vyrovnáno 3:3. Nevím, jestli je zdeptaná, ale možná máme trochu psychicky navrch.
Na to však nemůžeme koukat. Musíme zvládnout poslední krok a tím je domácí výhra.
To pondělní vítězství 3:2 na nájezdy byly pořádné nervy. Souhlasíte?
Samozřejmě. Prodloužení a samostatné nájezdy jsme snad celý rok nevyhráli. Ale Vošvec zachytal výborně a Méďa a Váček penalty proměnili perfektně. Myslím ale, že by se mělo rozhodovat v prodloužení až do konce, ne na nájezdy.
Třeba to přijde v sedmém zápase na domácím ledě. Tam už musí rozhodnout prodloužení.
No uvidíme. Určitě to nebude jednoznačný zápas. Výsledek podle mě může být 1:0 nebo 2:0. Bude to boj jako se Slavií vždycky.
Víte, že Slavia má v sedmých zápasech play-off výrazně vítěznou bilanci?
To jsou jen statistiky, ty teď jdou stranou. Všechno se odehraje na ledě.
Jste jediný liberecký hráč, který zažil oba předchozí sedmé zápasy v sériích se Slavií. Jak na ně vzpomínáte?
Oba se hrály na Slavii. V prvním jsme zvítězili 5:1, druhý jsme prohráli 1:2. Mohli jsme jít tehdy do finále, byla to smůla. V prvních dvou zápasech v Praze jsme minutu před koncem vedli, ale nakonec prohráli. Teď jsou ale na ledě jiní hráči, i série se vyvíjí jinak.
Ano, například vám vůbec nejdou přesilovky. Dostali jste v nich už čtyři góly.
Máte pravdu, je to katastrofa. Ve čtvrtém zápase na Slavii vedeme 1:0, máme čtyřminutovou přesilovku, ale dostaneme v ní dva góly. Musíme přijít na to, jak přesilovky zlepšit. Snažíme se střílet, ale puky se odrazí vždycky jinam. Hrajeme to prostě špatně, jde nám to líp v pěti nebo i v oslabení.
V pondělí jste v přesilovce inkasovali už ve třetí minutě. Co jste si v tu chvíli pomyslel?
Rychle se zvednout a jít dál, zbývalo ještě hodně času. Důležité bylo, že jsme rychle vyrovnali a pak vývoj otočili. Škoda vyrovnávacího gólu na 2:2, to byla zase naše velká chyba, takové góly nemůžeme dostávat.
Máte v nohách šest zápasů. Je znát únava?
Natrénováno máme dost. Jestli chceme jít dál v play-off, musíme mít síly i dál. Šestý zápas pro nás není nic, naopak slávisté už hrají jedenáctý zápas za sebou. Méně sil by měli mít oni.
Jste překvapen, že vás v play-off v brance místo zkušeného Pince drží "zajíc" Vošvrda?
On dlouho nechytal a skočit do takových vypjatých zápasů není vůbec lehké. Ale Vošvrda je bojovník, který na sobě maká a oba zápasy zachytal výborně.
Do posledního utkání v Praze jste neměl ani jeden kanadský bod. Štvalo vás to hodně?
Mužstvo od takového zkušeného hráče, jako jsem já, potřebuje mnohem víc. Doteď jsem mu moc nedal. V posledních dvou zápasech se to ale zlepšilo a můžu slíbit, že do toho sedmého dám úplně všechno. Hlavně jsem začal hrát s Méďou a to je úplně něco jiného, dostávám se do šancí, jsem hodně na ledě.
V čem je hra s Petrem Nedvědem po boku jiná?
Je to technický hráč. Vytvoří šance, umí nahrát, má neskutečný přehled o dění na ledě. Kolikrát ho brání i dva beci a tím se vytvoří víc prostoru pro nás ostatní.
Mimochodem, je až neuvěřitelné, jak téměř čtyřicátník Nedvěd tým táhne. Souhlasíte?
Určitě, klobouk dolů, je to náš lídr v kabině i na ledě. Slávisté po něm jdou, je to jeden souboj za druhým. Schytává spoustu ran,má šrámy po tváři, stále drží tento tým nad vodou. Je to skvělý kapitán, všechny nás to musí strhnout. Člověk, který odehrál tolik zápasů v NHL,má 39 roků a stále tu ještě bojuje a chce něčeho dosáhnout. Jak říkám, klobouk dolů.
Jak moc série se Slavií bolí?
Žádný tým se nikam nedostane, aniž by to hráče bolelo. O tom je play-off. Zranění a šrámy jsou a budou, ale po vítězném zápase nikdo nic necítí.