Červenkův příběh je vlastně ztělesněním toho, co platí pro celý národní tým. Na začátku turnaje to od fanoušků schytával, málokdo mu věřil. V diskuzích poslouchal řeči o tom, že je oblíbenec trenéra Růžičky a jen proto hraje v prvním útoku.
"Vím, že mi to tam nepadalo. Ale my jsme chtěli udělat týmový úspěch a je mi úplně jedno, jestli jsem dával, nebo nedával góly zrovna já. Dali je jiní. Já jsem rád, že jsem u toho úspěchu mohl být," vyprávěl šťastný reprezentant.
Rozhovory s mistry |
"Nikdo nám nevěřil, začátek turnaje se nám nepovedl, ale ukázalo se, že sílu máme. A že asi máme větší srdce než Rusové. Proto jsme to nakonec celé vyhráli."
Výkon slávistického centra na šampionátu vyrostl po přesunu do třetího útoku. Jako by z něj spadla psychická deka plná těžkých puků. V play-off už byl vidět. I když nebodoval, byl mozkem celé formace a tvořil hru. Občas se prosadil kličkou i proti šikovným Rusům ve finále.
"My věděli, jak jsou silní, co tam mají za lajny. A že jsou nejlepší na světě v přesilovce. Ale my jsme mistři světa!" radoval se Červenka po úžasném triumfu. "Opravdu bylo znát, že jsme tu udělali obrovskou partu a šli za tím. Chtěli jsme to víc než Rusové. Oni nehráli tak týmově jako my."
I přes negativní ohlasy vnímal ohromnou podporu, která se dostala národnímu mužstvu z Česka. "Musím poděkovat těm, co nám drželi palce i těm, co byli přímo v Německu. Jsem rád, že hokej u nás není zase tak špatný, jak se říká. Že jsme to uhráli i bez hvězd," prohlásil nejproduktivnější hokejista letošní extraligy.
O jeho kvalitách svědčí i zájem bohatého klubu ze Sibiře. Den po návratu ze šampionátu podepsal smlouvu s Omskem, kde bude hrát s českou hokejovou ikonou Jaromírem Jágrem.
Zlatou medaili si s sebou do Ruska nepoveze. Už v Kolíně ji dobře schoval do hokejového báglu, nechtěl, aby skončila zapomenutá někde v koutě kabiny. "Já všechny své trofeje dávám dědovi, takže tam poputuje i tohle zlato. On to určitě doma obrečel."
