Kdo přijme funkci ve velkém ruském týmu, musí počítat s extrémními nároky a se silnými vlivy klubových a často i politických špiček. Nesmírně náročné angažmá teď v bohatém Omsku prožívá i český kouč Rostislav Čada.
Avangard Omsk na Slovensku |
V sibiřském klubu si silné slovo drží gubernátor oblasti Leonid Poležajev, který se minulý týden zřejmě zasloužil o odchod generálního manažera Anatolije Bardina. Funkcionáře, jenž do Ruska přivábil Jaromíra Jágra nebo Romana Červenku.
A na hraně přízně či nepřízně vedení se podle ruských médií ocitl i trenér Čada. Nástupce kontroverzního Fina Raima Summanena v říjnu nezabránil třízápasové sérii porážek, v níž jeho svěřenci vstřelili jediný gól, a okamžitě obdržel nálepku: muž na odstřel.
"V mezinárodním hokeji je teď spousta turbulencí. Nároky vedení klubů se stále zvyšují," připomíná bývalý trenér Komety Brno, Košic nebo švýcarského Ambri. U týmu zatím zůstává, Avangard se totiž rozjel a třikrát za sebou vyhrál. Naposledy na ledě Popradu 3:1.
Byla to hodně vydřená výhra, Poprad byl dokonce chvílemi lepší. Neměl by tým jako Omsk nováčka přehrát výrazněji?
Stav 2:0 po první třetině nás hodně uspokojil. Ztratili jsme koncentraci a nasazení, na hře to bylo vidět. Jsem přesvědčen, že kdybychom inkasovali, tak mužstvo má takovou sílu a ofenzivní schopnosti, že by znovu zabralo a přidalo další branky.
Týmu asi nevyhovovalo úzké kluziště, na které nejsou ruské celky zvyklé.
Naši hráči na něm nikdy nehráli a hodně je to překvapilo. Na svůj hokej a pohyb v útočné třetině potřebují víc místa. Ruský hráč, když nemusí, tak nebude střílet. Bude raději kombinovat, přihrávat a dávat gól do prázdné branky.
Navíc se zatím nezdá, že by vaše mužstvo mělo neprostupnou obranu. Ještě jste mu nevštípil systém, se kterým jste vyhrál titul v Košicích?
Určitě to není ideální. Každý český trenér, který pracoval s ruskými hráči, vám potvrdí, že největším problémem je zorganizovat mužstvo v obraně. Ruští hokejisté to nemají v krvi. Celá jejich výchova a vedení mládeže je směruje k vyloženě ofenzivnímu pojetí hry a střílení branek.
Čeští trenéři v Kontinentální lize |
Je to pro vás nejnáročnější angažmá v kariéře?
Musím přiznat, že je nejnáročnější. Kdo nezkusil pracovat v Rusku jako trenér, ten neví, jak to tam chodí. Je to velmi náročné a já využívám všechny zkušenosti, které jsem získal v Česku, na Slovensku a ve Švýcarsku.
V čem je trénování v Rusku specifické?
Jedná se právě o práci s jednotlivými hráči. Jejich hokejové myšlení a provedení taktických prvků je úplně jiné než hokejistů, se kterými jsem se dosud setkal. Musím říct, že ve Švýcarsku jsem trénoval tým s celkem sedmi národnostmi, ale to ještě nebylo nic proti tomu, s čím jsem se setkal teď.
Cítíte silný tlak i od vedení klubu?
Tlak vnímám od doby, co jsem přišel do Ruska. A od chvíle, kdy se začala hrát KHL, se ještě zvýšil. Já působím v klubu, který je velmi ambiciózní, který loni vyhrál základní část. Přestože došlo v sestavě k výrazným obměnám, ambice zůstaly. Odešel Jarda Jágr, který vybudoval určité vazby v šatně a na ledě. Jak víme, on je silný hráč a v momentech, kdy se nedařilo, dokázal vlastními schopnostmi negativní průběh hry změnit ve prospěch mužstva.
V ruských médiích se spekulovalo o vaší nejisté pozici na místě trenéra. Máte zadaný průběžný cíl, který musíte splnit?
Cíl v Omsku je jediný. Pořád vyhrávat a být na prvním místě ve skupině.
A jde takový pokyn vůbec dodržet?
To nikoho nezajímá. Tak to prostě je. Fakt, který je daný a vyžaduje se od trenéra i mužstva.
