Se širokým úsměvem novinářům vykládal, jak se kouč jihlavských hokejistů Petr Vlk chtěl stát aspoň na chvíli polským mistrem, ale jeho mužstvo mu v tom naštěstí zabránilo.
Trenér Jiří Režnar přivezl v úterý do Jihlavy k přípravnému utkání své nové svěřence – polský tým JKH GKS Jastrzębie. A po šedesáti minutách se na Horáckém zimním stadionu radoval z výhry 5:4.
"Vždycky je úspěch porazit Jihlavu. A pro mě nejen z toho důvodu, že ji vede můj kamarád Petr Vlk," usmíval se Režnar. "Samozřejmě ale vím, že jde pořád jenom o přípravu. A navíc Petr proti nám nepostavil tři důležité pilíře kádru," připomněl absenci útočníků Bakuse, Mareše a Aleše Padělka.
Společně se současným koučem Dukly jste před nějakými sedmi lety působil právě v Jihlavě, ještě si na tu dobu někdy vzpomenete?
To víte že ano, hodně často. Angažmá v Jihlavě považuji za svoje vůbec nejlepší. Dařilo se nám skoro na sto procent. A to skoro říkám jen proto, že sto by znamenalo postup do extraligy. Prostě pro mě je Dukla zatím nejsilnějším trenérským zážitkem.
Postup se tehdy jihlavskému týmu povedl až rok po vašem odchodu...
Přesně tak. Já u toho nebyl, protože jsem tehdy přijal nabídku ze Vsetína. Ale měl jsem zprávy, že to, co jsme s Petrem nastavili, pokračovalo i potom v té postupové sezoně. Takže jsem měl moc dobrý pocit.
Není výjimkou, že během sezony se v Jihlavě občas na některých zápasech objevíte v hledišti...
To je pravda. Jednak mám odtud rodinu, a potom mi je prostě pořád blízká. I teď po zápase jsme s Petrem seděli půl hodiny a vzpomínali na dobu, kdy jsem tady působil.
Takže byste se někdy v budoucnu mohl do krajského města Vysočiny jako trenér vrátit?
(směje se) To není otázka na mě, ale na vedení klubu.
Však to není tak dlouho, kdy se tady právě vaše jméno skloňovalo v souvislosti smožnými změnami na trenérském postu...
Ale mně se nikdo oficiálně neozval. Spíš šlo jenom o to, že mi zavolalo pár lidí, kteří se tady kolem hokeje pohybují, a bylo to víc jejich přání než realita. Vždycky je všechno o konkrétní nabídce.
Dobrá, pojďme se tedy věnovat té, která nedávno přišla z polského Jastrzębie. Dlouho jste nad ní váhal?
Víte, trenérské práce v Česku je teď čím dál méně, takže je potřeba se podívat i do světa. A tohle je taková první štace. Pro mě bylo důležité i to, že jazyková bariéra je v podstatě nulová. Narozdíl třeba od nějakého angažmá v Rakousku nebo Německu.
Chcete říct, že s polštinou nemáte problém?
Vůbec ne. Pocházím z Opavy, která leží kousek od polských hranic a vlastně odmalička jsem se s polštinou setkával. Tehdy se u nás ještě nevysílaly žádné americké filmy, ale na polské stanici ano a všechno bylo taky polsky dabované. To člověk brzy naposlouchá (usmívá se).
V souboji s Jihlavou byl ústřední postavou zápasu Richard Král, který vstřelil jeden gól a na další tři přihrál. Je největší osobností současného kádru Jastrzębie?
Rozhodně! Loni to byl Pavel Zdráhal, ale ten odešel do Francie, a tak se za něj samozřejmě hledala náhrada. Nějaký nový top hráč. No a Richard byl výhra. Bydlí v Třinci, takže se poohlížel po něčem, co by měl blízko a na nabídku kývl.
Nicméně je to hráč, který má vizitku tak trochu komplikovaného hokejisty. Neměl jste z jeho angažování obavu?
Absolutně ne! Já znám Richarda z Mladé Boleslavi a nikdy jsem s ním neměl jediný problém. Víte, základem je si najít k hráči cestu. V týmu jich máte dvaadvacet a každý potřebuje něco jiného. Ale já znovu opakuji: s Richardem Králem nemám vůbec žádný problém.
Necítil malinko zášť vůči Boleslavi, která s ním nejprve uzavřela smlouvu, a pak ji zrušila?
Richard je profík a bere věci tak, jak jsou. Žádné zbytečné komentáře kolem toho nedělá.
Jaké jsou vlastně ambice vašeho týmu pro nadcházející sezonu?
Loni skončilo mužstvo sedmé a jelikož se letos hodně
posilovalo, tak představy klubu jsou takové, aby tým hrál do čtvrtého místa. Play-off je už potom o momentální formě.
Máte přehled o úrovni polského hokeje?
Určitě mají velké problémy s mládeží. Ekonomická krize ho hodně zasáhla, je znatelný úbytek zájemců. Už taky proto, že mnohem populárnější jsou v Polsku třeba volejbal, basket nebo fotbal. Hokeji patří spíš role jakési Popelky. A co se úrovně tamní extraligy týká, tak se dá přirovnat asi k naší první lize.
Co vás teď ještě čeká do začátku soutěže?
Tenhle týden jsme v Pelhřimově na soustředění, během něhož se utkáme ještě s Chrudimí a právě s místním Spartakem. Vybrali jsme si tohle místo, protože ho z minulosti znám a je to odtud všude blízko. Jsme tady maximálně spokojeni. No a sezona nám pak začne 10. září, kdy hrajeme v Osvětimi.
