Jenže na mistrovství světa se vítězí především kázní, bojovností a nasazením. To je základ, který jen zdobí kličky a narážečky.
„Naše plus? Ofenziva. A minus? Defenziva, to nebudeme zakrývat,“ přiznává kouč Slavomír Lener bez okolků. „Máme na čem pracovat.“ Pohleďte na výsledky posledních přípravných zápasů. Česko - Rusko 4:8. Česko - Kanada 8:5. Dost hrozivý signál zranitelnosti, ne? „Dorazil nám Tomáš Vokoun, tak snad taky něco chytí...“ žertoval útočník David Výborný.
Lener tvrdil, že při poradách zdůrazňoval úkoly: „Obrana, to bylo každé druhé slovo. Jenže kluci před turnajem nechodili do kontaktu naplno. Nehodlali riskovat úraz.“ Hokejisté vědí, že je disciplína nezbytná. Jeden po druhém opakují, jak se musejí vracet a podřídit kolektivu.
„Je pravda, že když jsme s nároďákem něco vyhráli, vždycky jsme se drželi vzadu a vyráželi do brejků,“ prohlásil Výborný.
Jenže podle některých kritiků postrádá Lenerova sestava bijce, jako jsou Vašíček, Varaďa či Mikeska.
Dovedou hráči z vyšperkované soupisky „přibrousit“ protivníka u hrazení, zamést s ním led? „K fyzickým soubojům se na tom širokém hřišti musíte nejdřív dostat,“ namítá Lener. „K mantinelům je dál než v NHL. Ale určitě máme důrazné typy a v každé lajně bránícího útočníka.“
Podle trenérových představ se Kraft, Sup, Havlát a Ručinský budou při napadání stahovat doprostřed kluziště, před beky. „Každý má ve svém klubu jiný systém. Potřebujeme to sladit,“ pravil Lener.
„Pokud se bude dodržovat jedna taktika, bude to fungovat.“ Část posádky české kabiny počítá se specifickou rolí. Zadák Hejda se chystá jistit své parťáky, forvard Kraft se hodlá poctivě držet zpátky. „Ale když budu blíž k naší bráně já, vezmu to za Krafťáka,“ nabízel se Petr Průcha.
Bek Šlégr se neštítí role strážce českých hvězd, pokud je někdo napadne: „Vždycky jsem to dělal. I když rvačky vyhledávat nebudu.“ Hokejisté si na velké kluziště i na sebe navzájem teprve zvykají.
Základní a osmifinálovou skupinu mohou brát jako prověrku, ale v play-off musí všechno klapat bezvadně.
