Popište, jak se mela strhla?
Začalo to druhým gólem, což byl likvidační zákrok na Tomáše Vokouna. Na to oni čekali, chtěli to rozproudit a jít do nějakého konfliktu. Nechápu rozhodčí, pískají to tak, jak pískají. Voky odehrál puk a oni ho normálně sestřelili. Ale vyhráli jsme, tak budiž.
Vy nejste žádný bitkař, přesto jste se srdnatě rval.
Mně dal nejvíc zabrat rozhodčí, který mě přidusil, když na mě padnul. Ale my nemáme důvod se jich bát, jsou to lidi jako my, akorát mají větší sebevědomí.
Nebál jste, že kdybyste shodil rukavice, dostal byste trest ve hře, a přišel tak o čtvrtfinále?
Člověk to v hlavě nemá, na ledě to chce ustát, aby nedostal do držky. Ale samozřejmě jak je nahecovanej, tak v něm je ten adrenalin a dělá psí kusy.
Kanada po celý zápas hrála hodně tvrdě. Jak jste to viděl vy?
Tam jde jeden do souboje, soustředí se na to vás trefit tělem a vůbec nekouká na puk. Naopak pro něj si automaticky jede ten druhý. Oni to tak hrají od malička, jsou na to zvyklí. Věděli jsme, že tak budou hrát, že to bude na hranici pravidel, ale ustáli jsme to a zvládli. Já teď koukám na výsledek a ten je pro nás nejdůležitější. Jsme ve čtvrtfinále a snad jsme kritikům ukázali, že tu nejsme jen do počtu.
K výhře jste přispěl i vy, když vaši střelu Jágr šťastně tečoval.
Měli jsme spoustu šancí, kdy jsme nestříleli a Růža nám furt opakoval, ať to tam pálíme. Já to pak zkusil, odrazilo se to a jsem rád. Byl to zápas o všechno, který jsem si užíval a který jsme vyhráli.
