„Je pravda, že se točíme často, je to docela raritka. Ale zvykli jsme si,“ usmál se 18letý Furch.
Dobrou náladu si mohl dovolit: do branky se dostal za stavu 3:2 pro Slavii a domácí jej i díky jeho zákrokům udrželi.
Jenže bezprostředně při příchodu na led naopak zažíval krušné okamžiky. Slávističtí gólmani se totiž poprvé měnili kvůli zranění, když si Neruda při zákroku natáhnul třísla.
„Ze všech našich střídání bylo tohle nejmíň očekávatelné a taky nejmíň příjemné,“ potvrzoval Furch. „Neměl jsem čas se nijak připravit ani zahřát.“
Jenže paradoxně pro něj platilo, že po nemilém startu následovaly docela pohodové chvíle: obhájce hokejového zlata včera totiž předvedl zatím nejlepší obranu ve finále.
„Ve druhé třetině jsem měl asi jenom dva zákroky, a ještě lehké. A taky po přestávce jsme hráli dozadu strašně zodpovědně,“ chválil Furch.
Nejhorší momenty tak zažíval ve chvíli, kdy sledoval, jak na opačném konci hřiště zvoní tyčky. Nejprve trefil tu horní Bednář a pak při power-play Varů se "přidal" i Červenka.
„Zase to byla ta pravá,“ zavzpomínal Furch na čtvrté finále, kdy brankovou konstrukci podobně jako Červenka trefil i obránce Kadlec. „Snad se už jednou obrátí.“
Pokud by tohle přání vyšlo, nejpíš pomůže právě Furchovi. Stav jeho brankářského parťáka je totiž nejistý.
„Standa Neruda odjel na vyšetření, uvidíme, jak se to vyvine,“ říkal slávistický asistent Jiří Kalous. „Se Standou jsem ještě nemluvil. Takže radši nepředbíhejme,“ souhlasil i Furch.
