Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Netík: Ze závěru ligy to chce vytěžit maximum

16 2004
Karlovy Vary - Ze začátku sezony jednadvacetiletý Tomáš Netík v dresu Karlových Varů zářil. Postupně však na tým i na něho dolehla herní krize. „Nemohl jsem ani očekávat, že dám letos v lize pětadvacet gólů,“ říká talentovaný útočník. Vary bojují o účast v play-off, na Kladno ztrácejí čtyři body. „Věříme, že se nám to povede dotáhnout,“ tvrdí Netík.

Šikovný útočník je odchovancem Sparty, kde nahlédl do extraligy. Loni hrál v 1. lize v Ústí nad Labem. Má za sebou i krátké působení v zámořské nižší soutěži. „Pár šoků jsem tam zažil, jako třeba dvacetihodinovou cestu na zápas,“ vzpomíná.

Karlovy Vary měly dobrý vstup do sezony. Celkem se vám dařilo. Pak ale přišel útlum, ze kterého jste se ještě nedostali. Co ho zapříčinilo?
Těžko říci. Měli jsme opravdu dobrý start do sezony. Dařilo se nám hlavně venku na hřištích soupeře, takže jsme body uhrávali i jinde než jen doma. To nám pomohlo. Nevím, co se stalo, že se nám přestalo dařit. Prostě přišla v sezoně krize, to se stává. Prozatím máme ztrátu na osmé místo, kam chceme kvůli play-off, ale budeme bojovat. Věříme, že se nám to povede dotáhnout.

I vy jste byl na začátku ligy hodně vidět. Teď jsou ale vaše výkony celkem nevýrazné…
Určitě. Máte pravdu. Se mnou je to stejné. (úsměv) Řekl bych, že první polovina byla celkem dobrá a pak na nás padla krize, kdy jsme téměř deset zápasů nevyhráli. To se dotklo i mě. Navíc jsem měl angínu a byl jsem zraněný. Už to nebylo ono. Zase jsem ale na druhou stranu ani nemohl očekávat, že dám v lize pětadvacet gólů. Letos ne… Prostě mi to nevyjde.

Blíží se závěr extraligy. Vary čekají v boji o play-off zápasy s těžkými soupeři. Jak si tým věří?
Tady ani tak nejde o to, jak moc si věříme. Musíme hrát se soupeřem, na kterého vyšel los. Je pravda, že nás čekají některé zápasy s hodně těžkými soupeři. Na druhou stranu nás čekají i duely s týmy, které také bojují o play-off. Takže je to v podstatě jedno. Já si myslím, že se stejně nedá moc vybrat. Do konce ligy chybí pár zápasů. Chtěli jsme bodovat ve Zlíně, což nám opět nevyšlo. Zápas se Slavií naopak dopadl dobře. Zkrátka musíme ze zbývajících zápasů vytěžit maximum bodů.

Jaká je atmosféra v týmu?
Ještě pořád bojovná. Během reprezentační přestávky jsme dobře potrénovali. Do Zlína jsme přijeli uhrát nějaké body. Jenže jsme dostali 0:4, což byl strašný výsledek. Neříkám však, že by neodpovídal našemu výkonu. Nehráli jsme dobře a gól jsme taky nedali… Doma se Slavií se nám naopak celkem dařilo. Výhra nás zvedla.

Předchozí sezonu jste hrál v 1. lize v Ústí nad Labem. Letos tam ještě máte střídavý start a pár zápasů jste v Ústí odehrál. Bylo únavné stíhat obojí?
Asi takhle, když se daří, tak jde únava stranou. Tolik ji nevnímáte. Naopak, když se nedaří, tak vnímáte všechno. Cítíte každou bolístku. Je to samozřejmě těžké stíhat obojí. Já jsem hrál loni v Ústí na střídavý start ze Sparty. Udělal jsem si tam dobré vazby a vztahy ke klubu. Když vedení řeklo, abych přijel, tak jsem neodmítl a jel jsem. Nemyslím si ale, že by to bylo nějak znát na mých výkonech.

Jste odchovancem Sparty. Nemrzelo vás někdy, že jste nedostal v A-týmu větší šanci?
Sparta je už taková. Tam za poslední roky z juniorů nebo mladých hráčů dostali prostor Patrik Štefan, který byl pak jednička draftu, a Michal Sivek, který je taky v NHL. Kluci tam dostávají opravdu minimum prostoru. Já jsem ve Spartě odehrál sezonu a půl, zrovna se vyhrál titul. Byla to pro mě obrovská zkušenost. Nahlídnul jsem do velkého hokeje. Bral jsem to tak, že v tu chvíli tam byli lepší hráči než já. Nikdy jsem to nebral jako nespravedlnost.

Po šampionátu hráčů do osmnácti let jste šel zkusit štěstí do zámořské WHL, týmu Medicine Hat. Jaká jste měl tenkrát očekávání od Ameriky?
Měli jsme s osmnáctkama v Kanadě turnaj. Strávili jsme tam dost času. Mně se tam tenkrát mimořádně hodně dařilo a bylo to super. Moc se mi tam líbilo. Poté jsem byl draftovaný v juniorským draftu a šel jsem tam hrát. Jenže najednou to bylo všechno jinak. Dostal jsem se do jednoho z nejhorších a nejchudších týmů ligy. Navíc jsem měl i smůlu na rodinu, klub a trenéra, když to tak řeknu. Přesto to byla obrovská zkušenost a neberu to negativně, jenom to bylo zkrátka úplně něco jiného, než jsem si představoval. Pak jsme to po dohodě s agentem ukončili.

Prožil jste v Kanadě nějaký nezapomenutelný zážitek?
Než zážitky tak to spíš překvapení. Jeli jsme jednou na zápas do Prince George a projížděli jsme přes celé Skalisté hory. Jeli jsme dvacet nebo osmnáct hodin na jeden zápas. Přejeli jsme hory, odehráli jeden zápas a jeli jsme domů. Tady se pořád mluví o nějaké zdravé výživě jako špagetách před zápasem a tak. Tam jsme během cesty jednou zastavili u velkého motelu a dali jsme si dva obrovské hamburgery s kolou a jelo se dál. (smích) Nikdo to moc neřešil. Cesta probíhala zajímavě. Nikde se nezahýbalo, jelo se osmnáct hodin přímo na západ. Takových šoků tam bylo víc…

Ve svém volném čase rád rybaříte. Jaký byl váš největší úlovek?
Můj největší letošní úlovek byl kapr. Měřil asi sedmdesát dva centimetrů. Byl asi největší. Chytil jsem hodně ryb, ale žádná nebyla vysloveně trofejní.

Koho si v životě i v kariéře nejvíce vážíte a proč?
To je hodně těžké. Jednu osobu nemohu jmenovat, to by bylo nespravedlivé. Určitě to jsou rodiče a rodina. Jsou pro mě nejdůležitější.

Autor:




Bodování

22

Dominik Kubalík

Plzeň

20

Tomáš Mertl

Plzeň

20

Martin Růžička 27

Třinec

Góly

15

Dominik Kubalík

Plzeň

12

Tomáš Mertl

Plzeň

11

Martin Růžička 27

Třinec

Tabulka ligy

Klub Z V VP PP P SKÓRE BODY
1. Kometa 16 9 2 2 3 57:36 33
2. Třinec 16 9 2 2 3 50:34 33
3. Plzeň 16 7 3 4 2 62:39 31
4. Hr. Králové 16 9 1 2 4 39:30 31
5. Chomutov 16 6 2 3 5 41:42 25
6. Ml. Boleslav 16 6 1 3 6 36:34 23
7. Sparta 15 7 1 0 7 40:42 23
8. Olomouc 16 5 3 2 6 40:45 23
9. Zlín 16 4 4 2 6 41:44 22
10. Vítkovice 15 5 2 2 6 43:38 21
11. Liberec 15 5 1 1 8 28:46 18
12. Pardubice 16 4 2 1 9 36:55 17
13. Jihlava 15 4 1 2 8 34:44 16
14. Litvínov 16 2 3 2 9 29:47 14

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze