Nový trend při posuzování nedovolených zákroků se vám nezamlouvá?
Když budou všichni vědět, co se smí a nesmí, tak proč ne. Přece ale nemůžu jet k mantinelu s tím, že není možné se dotknout útočícího hráče. To popírá veškeré zákonitosti hokeje. Je to přece kontaktní sport. Když se útočník postaví čelem k mantinelu a myslí si, že je hájený, tak je to blbost. Nebo bude operovat u branky a nikdo se ho nesmí dotknout. To je špatné.
Pro obránce to musí být hodně složitá situace, když neví, co si může na ledě dovolit.
Strašně blbě se třeba hrají situace jeden na jednoho. Vím, že se protihráče nemůžu dotknout. To mu dává křídla. Ví, že může spadnout a já půjdu ven.
Můžete se na to vůbec připravit?
Ne. Zatím opravdu ne. Odehráli jsme tři zápasy a každý byl řízen jinak. Je těžké se tomu přizpůsobit. Rozhodčí nedokážou udržet laťku, abychom si na to zvykli. Třeba na Kladně to bylo markantní. Sudímu se nepovedlo jedno rozhodnutí a následně zkazil další tři. Mne vyloučil za vyhození puku za mantinel. Pak se mi omlouval, že to bylo špatně. Jenže my jsme museli odehrát dvě minuty v oslabení. Naštěstí nám to nyní jde.
Laťka na posuzování nedovolených zákroků je podle vás špatně nastavena?
Není nastavena vůbec. Oni ani nevědí, jak ji nastavit. V tom je problém. Za poslední tři sezony se tak zamotali do pravidel, že sami nevědí. Když se něco jednou odpíská, a podruhé ne, tak to přece není žádné pravidlo.
Připadá vám, že jsou z této situace nervózní i sami rozhodčí?
Určitě. A promítá se to do zápasů. Rozhodčí na Kladně nereagoval na každý zákrok hned. Bylo vidět, že dlouze přemýšlí. To je podle mě chyba.
