Určitě jsme v nepříjemné situaci. Všechny zápasy s Devils byly vyrovnané. Třetí jsme prohráli doma 2:1, přitom hráli nejlepší hokej. Musíme se od toho odrazit a zkusit sérii otočit. Nebo ji soupeři aspoň hodně znepříjemnit.
Zkusíme vypíchnout ty pozitivní věci, co jsme dělali dobře. V současnosti je to věc psychiky. Nevěříme, že zaberou hodinové porady, sezení u videa nebo dvouhodinové tréninky. Spíš vsadíme na krátké impulsy, pohovory s klíčovými hráči. Rozhodují malé věci.
Na tři porážky se nedá zapomenout, kluci je pořád budou mít někde v mysli. Těsně po třetím zápase bylo vidět, jak jsou všichni dole, ale nechceme rezignovat. Naštěstí se hraje brzo, hned ve čtvrtek. Nečeká se dlouho na další utkání.
Na jednu stranu je neštěstí prohrát třikrát o branku, ale na druhé mužstvo cítí, že má šanci. Potřebujeme se dostat aspoň do dvougólového vedení a pak máme veliké šance dotáhnout to do konce. Bohužel v úterý jsme za stavu 1:0 pro nás nevyužili příležitost v přesilovce. Obránce Jarda Špaček se dostal do výhodné pozice u kruhu. V takovou chvíli my trenéři upřednostňujeme střelu, zvlášť, když víme, že Brodeur často vyráží puk před sebe. Ale on prudce přihrával Parrishovi, který mohl dávat do prázdné. Jenže on to nečekal, stál k němu natočený spíš zády, takže mu přihrávka odskočila. Frekvence střelby je důležitá věc.
New Jersey má výhodu, že snad každý hráč má zkušenosti ze Stanley Cupu. My máme mladé mužstvo a mnozí zkušení se za poslední léta vůbec nedostali do play off. Náš druhý nejlepší forvard Viktor Kozlov v něm například nastoupil ke svému vůbec prvnímu utkání minulý týden. Prohrál úvodní buly a při prvním střídání jsme z první střely dostali první gól.
To se pak na člověku podepíše...
Play off je prostě jiná soutěž.
