AHL, nižší zámořská hokejová liga, se jen tak nerozjede. Její restart je naplánovaný až na únor. Proto stovky farmářských hráčů vědí, že si atmosféru hokejových soubojů ještě řadu týdnů nevychutnají.
Mnozí přiznávají, že vedle tréninků je poněkud obtížné hledat jinou formu vyžití. Neplatí to pro Kasimira Kaskisua, jenž si našel slušný „vedlejšák“.
V poslední sezoně chytal za farmu Toronta Marlies. Od podzimu se po čtyřech letech v Kanadě upsal Nashvillu.
„Díky, Toronto. Ty čtyři roky byly naplněné úžasnými momenty. Narozením naší dcery Fox, mým debutem v NHL, jízdou play off s Marlies. Jsme vděční za všechny spoluhráče a přátele, které jsme na té cestě potkali. Děkuje vám rodina Kaskisuových,“ loučil se na Twitteru.
A protože ještě dlouho před podpisem v Tennessee věděl, že si dlouhé měsíce nezachytá, pustil se naplno do natáčení videí pro svůj youtubový kanál.
Začalo to v létě. Jako by tušil, že ani jako trojka Maple Leafs se do branky během play off nedostane, pro fanoušky podrobně přenášel život v hotelové bublině. Přidával návody, jak může vypadat veganská strava profesionálního sportovce. Pravidelně pořizoval materiál z přípravy hokejového gólmana.
Že by mu po konci sezony docházely nápady? Kdepak.
Poodhalil vlastní vyjednávání nového kontraktu s týmy NHL i rozpravy s agentem. Trpělivě povídá o brankářském vybavení už proto, že patří mezi gólmanské modemany, co si potrpí na umělecké ztvárnění výstroje. To vše doplňuje kutilskými tipy v oblasti péče o vybavení.
Pobaví i streamováním zápasů oblíbené videohry NHL, kde hrává přímo za sebe, dvojku mu dělá dánský čahoun Frederik Andersen a Kaskisuo komentuje své virtuální zákroky. Třeba jako když dostal gól od Penguins. „Ajaj, vidíte to, že jo? Byl jsem špatně postavený, no jasně. Kdo mi to dal gól? To byl určitě zase Rusty (útočník Bryan Rust),“ prohodil Kaskisuo legračně s hlavou v dlaních.
This should help me win a few more HUT games.
Thanks @TheClapperton @EASPORTSNHL https://t.co/xAJU7rGlwY
Není náhoda, že se předvádí u herní konzole. Pracně vydřené peníze z hokeje totiž investuje do vlastního esportového mužstva Problematic Esports team, které před časem založil. Koronavirová výluka mu proto přišla vhod - může si dosyta zahrát a propagovat svůj celek.
„Hraní videoher je moje vášeň a pomáhá mi najít rovnováhu mimo led. Je to především relax, ale nebudu tajit, že tady máme pár fakt hodně dobrých kluků, co jsou na špičkové úrovni,“ pochlubil se.
„Ale samozřejmě u toho nesedím pořád. Během sezony se musím soustředit na úplně jiné věci. Takže si občas zahraje moje žena i malá dcera,“ žertoval Kaskisuo.
Když už byla řeč o jeho zálibě ve vypiplaných výstrojích, v Torontu nosíval modrobílé betony i rukavice s emblémem javorového listu. Kaskisuovo náhradní vybavení mělo prsty v unikátní story utkání Maple Leafs s Carolinou.
Když se Hurricanes zranili James Reimer i Petr Mrázek, dochytat musel rolbař David Ayres, který si rychle navlékl právě Kaskisuovu hokejovou výstroj a šel si pro 45 minut slávy.
Ačkoliv toho mladý Fin v prvním týmu Toronta neodehrál tolik, fanoušci jeho odchod nesli těžce. „Budeš nám hrozně chybět. Měli jsme tě rádi, Kasimire, a doufáme, že dál budeš točit svoje videoblogy,“ píší mu.
Kaskisuo ani po přestupu nepřestává bavit hokejové nadšence. Na Twitteru je vyzval, aby mu navrhli nové zbarvení betonů a rukavic pro angažmá v Nashvillu i farmářském Milwaukee Admirals.
Kaskisuo se v zámořském hokeji usazoval poměrně obtížně. Z Jokeritu Helsinky jako junior odcházel do univerzitního týmu Minnesota Wilderness v nepříliš sledované NAHL. Odtud šel do NCAA a sám přiznával, že se o cestách jak prorazit bavil i s krajanem Joonasem Korpisalem chytajícím dnes za Columbus Blue Jackets. Až po jeho radách se nejspíš začalo dařit.
Jaké bude jeho působení u Predators? Bude spíš hráčem, nebo filmařem?
Jisté je pouze to, že si Nashville pořídil silnou finskou brankářskou trojici. Neochvějnou jedničkou je Pekka Rinne, jemuž kryje záda spolehlivý Jusse Saros. A tak bude Kaskisuo bojovat o jízdenku do Nashvillu za krajany. Třeba mu tam pomohou právě videa z tréninkového drilu.
