Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vydupal si výměnu století. Teď „obří dítě“ hokeje čeká velká pocta

Eric Lindros se stal legendou Philadelphie Flyers a jedním z nejlepších hokejistů v 90. letech. | foto: Profimedia.cz

30 2017
Od klubového prezidenta převzal bleděmodrý dres Quebec Nordiques a ledabyle si jej přehodil přes ruku. Neoblékl ho, ani se nevyfotil s klubovými představiteli. Supertalentovaný mladík Eric Lindros dával jasně najevo, jak je nespokojen s výsledky draftu 1991.

Tak vypadaly první minuty hvězdného Kanaďana v NHL. Místo rozzářených úsměvů přišlo zklamání až neskrývané znechucení.

Hvězda juniorského týmu Oshawa Generals dávala dopředu najevo, že s týmem z Québeku nechce mít nic společného. Prezident klubu Marcel Aubut ale věřil v šťastný konec.

„Vždyť se jednalo o nejlepšího juniorského hráče od dob Maria Lemieuxe. Měla to být nová hvězda ligy,“ vzpomíná Aubut, jenž tehdy vedl frankofonní celek.

Fotogalerie

Ten zrovna prožíval roky mizérie, a tak moc potřeboval posilu, jakou představoval tehdy ještě osmnáctiletý obr. Proto i přes Lindrosův odpor generální manažer Nordiques Pierre Page jako první na draftu 1991 vyslovil jméno rodáka z Ontaria.

Rozpoutal tak měsíce plné spekulací, napětí a trapných tahanic.

Lindros ani po draftu na svém rozhodnutí nic nezměnil. Raději strávil další rok v kanadské juniorce, reprezentoval rodnou zemi na olympijských hrách v Albertville, než aby nastoupil za Québec.

Spojení kanadského klubu a Lindrose zkrátka nemohlo fungovat. Zájemců o jeho služby, i přes do té doby neslýchané chování, bylo několik. Nejvážnější ze strany New York Rangers a Philadelphia Flyers. Právě tyto dva kluby představily Québeku lukrativní nabídky.

Rangers se za kanadského hromotluka s šikovnýma rukama a nadlidskou silou neváhali obětovat hvězdy Tony Amonteho, Alexeje Kovaljova, Douga Weighta a brankáře Johna Vanbiesbroucka, navrch přidali tři výběry v prvních kolech draftu a 12 milionů dolarů.

Manažer Flyers Jay Snider ale položil na stůl svoji nabídku o pár minut dřív. Lindros se měl stěhovat do Philadelphie za pět hráčů v čele se Švédem Peterem Forsbergem a brankářem Ronem Hextallem. Flyers navíc přihodili první výběr v draftu 1993 a tučnou peněžní odměnu.

Byl v tom však malý problém.

Zatímco nabídku Rangers přijal a podepsal generální manažer Nordiques Pierre Page, tu Flyers tehdy odkýval prezident klubu Marcel Aubut. Kuriozita byla na světě. Lindros se tak stal první hráčem v historii, jenž přestoupil do dvou klubů současně.

Trapas, ostuda, psalo se v zámoří.

Až o jedenáct dní později liga uznala výměnu do Philadelphie za platnou.

Rangers měli smůlu. Tedy smůlu... Tým z New Yorku o dva roky později oslavil první Stanley Cup po 54 letech.

Ani Québec nevyšel z výměny jako poražený. Nordiques sice pár let nato museli kvůli finančním problémům město opustit a přemístit svůj tým do Colorada, ten ale i díky hvězdnému Forsbergovi dosáhl v roce 1996 na vytouženou trofej.

Lindros po vymodlené výměně ve Flyers zářil. V sezoně 1994/1995 dokonce vyhrál trofej pro nejlepšího hráče ligy a s křídly Johnem LeClairem a Mikaelem Renbergem vytvořil jednu z nejlepší útočných trojic v historii NHL.

Vytouženého Stanley Cupu se však nedočkal. Jeho kariéru navíc brzdila vážná poranění hlavy, kvůli kterým skončil už v 34 letech.

Ve Philadelphii se Lindros i tak stal jednou z největších legend a jeho „88“ bude v následující sezoně vyřazena ze sady dresů slavného klubu.

Kolik by ale vybojoval Stanley Cupů, kdyby tehdy netrucoval?

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze