Český národní tým na Olympijských hrách v Naganu při odchodu z kabiny pohladil skleněného slona, maskota, který přinášel štěstí.
O čtyři roky později nechal v Salt Lake City generální manažer kanadské reprezentace Wayne Gretzky zamrznout ve středovém kruhu arény, ve které se hrálo finále, kanadskou dolarovou minci.
Výsledek? Kanada vyhrála zlatou medaili. Stejně jako při právě uplynulém mistrovství světa, kdy hráči vpašovali minci zvanou „Lucky Loonie“ do výplně oblouku brankové konstrukce.
Víra v maličkosti, které přináší štěstí, je nekonečná. Každý hráč má svůj zaběhnutý režim přípravy na zápas či na trénink. Pro někoho se jedná jen o otázku zvyku, někteří hráči však sebebláznivější nápady berou smrtelně vážně.
Slavným se stal příklad bývalého útočníka Ottawy Bruce Gardinera. V roce 1998 si namáčel špičku hole do záchodové mísy a najednou začal střílet branky.
„Přemluvil nás víc, mě osobně to vydrželo jeden zápas,“ vzpomíná v deníku Ottawa Citizen Van Allen.
O rok dříve přinesl další „Senátor“ Tom Chorske v polovině sezony do kabiny malou sošku Buddhy a také se mu najednou začalo dařit. Ve druhé půli ročníku nastřílel čtrnáct branek, zatímco v té první jen čtyři. Je to náhoda?
Rituály provází Ottawu i nyní, před sedmým rozhodujícím zápasem finále Východní konference proti New Jersey.
Hráči jako Van Allen nebo Václav Varaďa se neholí. Brankář Patrick Lalime před nástupem do týmového autobusu pokaždé zakousne banán. Radek Bonk poklepává při rozbruslení na obě tyče. Obránce Chris Phillips si před pátým utkáním série navázal nové tkaničky, protože ty staré se mu zdály roztřepené. Nechal si je i v šestém zápase- a vstřelil v něm rozhodující branku.
Celý tým se při zápasech v New Jersey ubytovává od roku 1998 ve stejném hotelu. Důvod ? Ottawa ten rok vyřadila Devils z play-off. Svou obsesí po „šťastných“ hotelích je ostatně pověstný trenér klubu Jacques Martin. V Pittsburghu nechal kdysi přestěhovat mužstvo z hotelu William Penn do nedalekého Marriottu, prý kvůli tradici.
Pověrčivost zdaleka není jen záležitostí NHL. Stačí si jen vzpomenout s jakou tvrdohlavostí kapitán české reprezentace Robert Reichel na nedávném mistrovství světa vyžadoval pro náš tým červené dresy. Nebo jak v Českých Budějovicích v průběhu poslední extraligové sezony vyměnili „nevyhrávající“ lavičky na střídačkách.
Rozdíly se nenajdou ani z hlediska pohlaví. „Jednou jsem si nazula první pravou brusli a pak teprve levou a pomyslela jsem si : bože, to je divné,“ řekla v Hockey Magazine členka americké ženské reprezentace Katie Kingová.
Největší pozornost však stále přitahuje nejslavnější soutěž světa. A ve výčtu prapodivných rituálů by se dalo pokračovat donekonečna. Brankář Colorada Patrick Roy je pověstný tím, že nikdy nestoupá na čáry na ledě. Legendární obránce Ray Bourque se zase uklidňoval tak, že si po každém tréninku vymotal tkaničky z bruslí a před zápasem je zase vrátil zpátky.
„Všechny tyhle věci mají jen zastřít to, že nikdo z nás není dokonalý,“ říká útočník Ottawy Bryan Smolinski.
Roy a obránce Ray Bourque měli hodně společného. Oba významně ovlivnili podobu hry, hráli s obrovským nasazením a v roce 2001 se jim společně podařilo vyhrát Stanley Cup. Bourque krátce nato s hokejem skončil.
