Jste hodně zklamaný?
Jedno mi to samozřejmě není, ale takový je život hokejového trenéra. Musíte to vzít jako realitu. Už když podepisujete novou smlouvu, zároveň se upisujete k tomu, že vás jednou vyhodí. To rozhodnutí je na někom jiném než na vás. A vedení klubu na něj má nárok.
Proč se Plzeň herně "zadrhla"?
Třiadvacátého prosince jsme vyhráli ve Varech, všechno bylo v pořádku. Pak se to úplně otočilo. Někomu odešla forma, dělali jsme hrozné chyby.
Nechcete být konkrétnější?
Je normální, že na každého hráče přijde slabší chvilka. To nejde, aby vydržel celou sezonu. A já hráčům nic nevyčítám, snažili se na sto procent. Vzájemně jsme si důvěřovali, trávili spolu hodně času.
Je příliš brzy na velké rozbory. Přesto, udělal byste něco jinak, když se ohlédnete zpět?
Určitě ne. Každý trenér má svou filozofii, my jsme s Frantou Černým razili tu naši. Dělali jsme práci jak nejlépe jsme uměli.
Co teď budete dělat? Vypnete telefon a vymažete hokej z hlavy?
Jeden dva dny si chci odpočinout, budu s manželkou a dětmi. Pak se s Frantou přesuneme k plzeňským juniorům.
Chcete zůstat v plzeňském klubu?
Zatím určitě. Necítím zášť. Vím, kolik energie do klubu dal prezident Tomáš Král. Teď se prostě nedařilo a něco se muselo změnit.
Už dříve se objevily náznaky, že můžete odejít trénovat do Švédska. Je ta varianta reálná?
Určité náznaky ze Švédska opravdu jsou. Ale nejde to řešit ze dne na den, máme tři děti a není to jen o mém rozhodnutí. Ale ta šance existuje a budu o ní přemýšlet.
