Nařčení od hráčů, které dlouhá léta zná a dlouhá léta trénoval, brněnského kouče mrzí, nicméně vědu z něj nedělá.
"Čajánek i Hamrlík jsou impulzivní typy. Můžu jen věřit, že se jim to v hlavě časem rozleží, protože je nesmysl, abych na Čajánka Kubu Koreise posílal," podotkl k úternímu vypjatému extraligovému duelu Venera, který předchozí tři sezony trénoval právě ve Zlíně.
Jak si vysvětlujete, že utkání skončilo hromadnou bitkou?
Oba chtěli vyhrát. Hlavní však je, že jsem během celého utkání neviděl zákeřný faul, utkání bylo férové. Že se pak někdo popere, to se stane. Ani bitky mi nepřišly neférové. Kdo chtěl, tak si to rozdal, kdo chtěl, tak se pošťuchoval, kdo chtěl, ten si nadával. A jen podotýkám, že kdybych se někdy uchýlil k tomu, že bych někoho poslal na hráče soupeře, tak to udělám v první minutě a ne ve chvíli, kdy už je rozhodnuto.
Žádný pokyn, aby se šel Jakub Koreis prát, nejlépe s Čajánkem, od vás tedy nevyšel?
Nikdy jsem nikoho na hráče neposílal. Reakce po zápase jsou vždycky vypjaté, každý je v emocích.
Jak si vysvětlujete, že vás osočili právě bývalí hráči?
Nevím... Já to nechci rozebírat. S hráči jsem si nikdy přes noviny nic nevyříkával, nebudu to dělat ani tentokrát. Co jsem potřeboval hráčům říct, to jsem jim vždycky řekl.
Jste v kontaktu se staršími hráči ze Zlína?
Málo. Potkali jsme se třeba ve Zlíně na parkovišti, když jsme tam hráli, ale bývám v Brně.
Zlín po zápase tvrdil, že se to bude muset dál řešit. Co vy na to?
Nevím, co kdo říkal. Je to blbá situace, uvidíme, co se ještě případně stane. V životě už jsem si vyslechl ledasco.
Je pro vás "neštěstí", že se to stalo zrovna se Zlínem?
Za týden už bude po všem. I já mám v den zápasu občas nevhodné reakce k rozhodčím či soupeřům a druhý den mě to mrzí. Hokej je zkrátka emotivní sport. Když jsem hrál, taky jsem se kolikrát popral a zanadával, poštěkal se se soupeřem. Pro mě je podstatné, že jsem neviděl v zápase žádné záludné fauly.
Když se před dvěma lety do sebe pustil Zlín se Spartou, Koreis byl u toho. Jak jste ho vnímal tehdy?
Ano, byl. Jemu stačí málo. Není to poprvé ani naposled, kdy se do sebe hráči pustili.
Právě Koreis zmiňoval, že není náhoda, že se k něčemu takovému přimotá zrovna Zlín. Myslíte, že soupeři jsou na Zlín nějak vysazení?
To určitě ne. Naopak si myslím, že šarvátek v extralize je hodně, jen se o některých mluví víc, o některých míň.
Napadlo vás, že Zlín vás porazil stylem, který jste jej učil i vy?
Zlín hraje perfektně dozadu hodně dlouho. Tam je tenhle styl zažitý spoustu roků a věděli jsme, že jak se dostanou do vedení, bude hodně těžké se prosadit. Když už jsme se dostali do šancí, stál tam výborný Horčička nebo jsme netrefili správné místo. Jak Pospec v první minutě neproměnil samostatný nájezd, říkal jsem si: Á jé, zase se budeme trápit.
Přemýšlel jste po zápase o bitce, nebo spíš o tom, že se mužstvu nedaří?
Samozřejmě nás zajímají hlavně body. Porážky o gól jsou nejhorší. Několikrát to teď bylo minimálně na remízu, počínaje Karlovými Vary. A Boleslav se asi na psychice hodně podepsala.
Cítil jste v zápase, že mužstvo je psychicky dole?
Jasně, že každý má v hlavě, že jsme měli body několikrát na dosah. Ale všecko je pryč a pořád nám chybí půlka soutěže. Když si vzpomenu na závěry jiných sezon, tak leckdo ztrácí ještě dvě kola před koncem a stejně do play-off jde. Musíme makat a věřit.
