O něčem uvnitř, co neumí popsat
Toto mužstvo ná ohromnou vnitřní sílu. Já to přesně neumím popsat, ale je to něco uvnitř. Síla, která nás žene dopředu. Semkli jsme se a všichni jsme tomu věřili. Finále to jenom potvrdilo. Máme bojovný charakter, velké srdce. Ne každé utkání rozhoduje talent, ale právě srdce. A to my jsme měli největší. Chytal nám navíc nejlepší gólman a to je základ.
O všemožných zmatcích
Nám pomohlo to, jak s náma vydupali třeba s kabinou. Byla tady i další spousta maličkostí, která nám nešla příliš pod kůži. Všichni nás chtěli sesadit a rozhodně se k nám nechovali jako k olympijským vítězům a mistrům světa. O to více nás to hnalo dopředu, ještě více vyhecovalo. Mužstvo se semkne a hraje jinak. Řekli jsme si, že se vykašleme na kabinu, jejich podivnou organizaci a že prostě vyhrajeme znovu. Už nám mají všichni plné zuby.
O tom, jak se mužstvo naučilo vyhrávat
Tohle národní mužstvo, ať tady hraje kdokoli, tak se konečně naučilo vyhrávat. Vemte si Světový pohár v roce 1996, kdy jsme měli možná nejsilnější mužstvo na papíře, jaké jsme kdy měli. Skončili jsme hodně vzadu s velkou ostudou. Od té doby jsme se z toho poučili a zjistili, že je úplně jedno, kdo kolik dá kolik gólů. Nikdo nedbal na osobní statistiky. Mužstvo se prostě naučilo vyhrávat a chce vyhrávat pořád. Je to takový návyk, který se stále nabaluje a nikdy se nesmíříme s tím, že prohráváme. Což je opravdu skvělá vlastnost.
|
Přivítání hokejové reprezentace sledujeme v on-line reportáži |
|
Po oslavách zaplnili ulice ranění |
|
Euforie fanoušků se zvrhla ve vandalství |
|
Mládež slavila venku |
|
Moravec najednou uviděl odkrytou branku |
|
Zmáčený Fasel už ví, kdo je nejlepší |
Tam jsme dostali hroznou lekci a myslím si, že potřebnou. Uvědomili jsme si, že takhle se prostě hrát nedá. Vždyť v tom jednom mužstvu bylo 25 dalších mužstev. Hokej je kolektivní hra a každý je součástí. Za deset let se nikdo nebude ptát, kolik dal Ručinský gólů nebo Reichel. Ale všichni budou vědět, že Česká republika vyhrála titul.
O tom, jak dlouho se může ještě vyhrávat
Náš ročník, který teď všechny úspěchy prožívá, je opravdu hrozně silný. Ale mistrovství světa je akce hrozně pofiderní, třeba příště můžeme vypadnout ve čtvrtfinále. A už si třeba nikdy něco podobného nemusíme prožít. Takže vyzývám ostatní, aby si to opravdu pořádně užili. Buďme rádi, že něco takového máme a buďme hrdí, že jsme Češi. Ale hlavně zůstaňme na zemi, protože jedině tak se dá uspět.
O pocitu, který nikdy nezevšední
Třeba se příští rok nemusíme nikam dostat, mistrovství světa je někdy o jednom zápase. Proto si vítězného nadšení vždycky vážím, nezevšední. Jsem rád, že jsem tady mohl být. A prožít s klukama skvělý měsíc. Teď se každý rozjede zpátky k rodinám, třeba se v létě zase všichni sejdeme při nějaké exhibici.
