„Ne že by tělo odcházelo, ale cítím nedoléčená zranění. Hrál jsem pod prášky. Rameno špatný, koleno po operaci bolí,“ líčí Nikola ‚Barážovský‘. „Musím se dát do kupy. Kdybych znovu během dvou týdnů začal trénovat, nedám to. Fyzicky i psychicky jsem unavený.“
Netvrdí, že s hokejovou kariérou je amen, i když smlouva u Pirátů mu končí. Spíš jen kariéru přeruší a pak znovu skočí do bruslí.
„Moje zkušenost je, že se postoupí a pak se tým rozpráší. To je na nich, jak se k tomu postaví. Chomutovu přeju, ať hraje prim. Uvidíme, jak na tom bude. Nebo budeme. Třeba mě nebudou chtít. Ale taky můžou přijít s nabídkou, co nepůjde odmítnout. Nevím,“ dumal technický útočník. „Mám nějaké životní priority. Třeba dělat osobního trenéra nebo administrativu ve firmě, tu mám domluvenou.“
Osm bojů o extraligu, sedm vítězných, Gajovský je na baráž expert. „Tři jsou postupy, zbytek záchrany,“ spočítal. „Skvělý zážitek! Přál bych ho všem hokejistům.“
Zato Slavia truchlila. „Když si extraligu nezasloužila, ať si první ligu zkusí. Má rok, ať se zkonsoliduje. My jí ukázali cestu zpátky.“
Co za pirátským úspěchem stálo? „Hráli jsme hodně jako tým, kdybych to měl srovnat s loňskem. Udělala se skvělá parta, měla charakter a srdce,“ vykresluje. „I když jsme měli šest pětek a hromadu emotivních hráčů, nikdy se to nepohádalo, vždycky jsme to ve správný čas ukočírovali. A skupina, co nehrála, nás podporovala.“
