Potěší aspoň to, že se šampionát vyvedl vám osobně?
Jen trošku, ale nadšený nejsem. Hokej je týmová hra a já měl uspět jako tým, ne jako jedinec. Je to zklamání, každý nás viděl, že postoupíme a přivezeme medaili. Bohužel.
Je vám 21 let, byl jste druhým nejmladším hráčem týmu a stále musíte pomáhat masérům s bagáží. Přesto: cítíte, že vaše pozice v reprezentaci sílí?
Něco se povedlo. Byl jsem velice šťastný, že jsem v tomto týmu byl. Bylo to mé první mistrovství a budu na něj vzpomínat v dobrém. I když koukám, že zatímco s vámi mluvím, nosí bágly za mě.
Hodně se mluví o potupné porážce s Německem. Byla vážně klíčová?
Ani ne. Nejdůležitější byl zápas proti Rusku. My mu nedali gól a bez něj to nejde vyhrát. Hráli jsme s nimi vyrovnanou partii, jenže neproměnili jsme přesilovky. Ale určitě to není tak, že by reprezentace byla v krizi.
Čtvrtfinále rozhodl Rus Malkin dvěma góly. Po tom druhém projel kolem vaší střídačky a dělal na vás posměšnou holubičku. Naštvalo to?
Je to mladý kluk, velcí hráči tohle nedělají. Kdyby byl v NHL, tak ani nedojede na konec střídačky, někdo by na něj skočil. Dal ale pěkný gól, tak mu ho přejme.
Budete ještě vůbec sledovat konec šampionátu?
Na finále se podívám. Ale že bych si hned dneska večer pustil hokej? To ne!
 Rostislav Olesz po příletu z Moskvy |
