O prvním setkání Jágra a Straky
Domluvil jsem, že se do Hnidous vypravíme s celou Strakovic rodinou. Nevím, co si Martinovi rodiče představovali. Přijeli jsme na klasický statek. Hnůj, slepice, sláma. Strakovi koukali. Do toho vyšel z domu Jarda. Poprvé v životě si podali ruku.
O nesplněném slibu Cháry
Po prvním tréninku (ve Spartě) napůl z legrace povídám: "Až podepíšeš v NHL první milion, koupíš si větší chrániče." A on na to: "Pán Henyš, až jednou podepíšu na milion, koupím vám mercedes." Později uzavřel tříletou smlouvu za 2,4 milionu dolarů... Ale na mercedes čekám dodnes.
O problémech s Pálffym
Lidé, u nichž (v Edmontonu) bydlel, neustále volali, že prý v posteli zůstávají ohryzky od jablek... že leží v peřinách, ani boty si nesundá... Největší problém nastal, když nastoupil do kempu New York Islanders. Bydlel v hotelu, hala byla hned naproti, stačilo přejít parkoviště. Jednou se nedostavil na trénink... řekl, že nenašel stadion... Bál se na trénink jít. Když ho přivedli, měl slzy v očích, fňukal, že se s ním nikdo nebaví, že nerozumí... druhý den tajně odletěl pryč.
O raubířích
Dudovi...
Zaplatil jsem za něj i operaci ramene, on nás pak vyfajroval. Přitom už měl téměř hotový kontrakt v NHL, byl draftovaný týmem Calgary... Je to pro mě mrtvý člověk. V životě už bych s ním nechtěl mít nic společného.
... a Ivanovi.
Ještě než poprvé odletěl do Ameriky... ozval se a povídá: "Pane Henyš, mám hrozný průšvih. My jsme s tátou vymlátili hospodu. Mám asi čtyřicet stehů na zádech... Já upadl na skleněné dveře a pořezal se od střepů. Může být problém, že mi vezmou pas a já neodletím."
