Ale usmíval se, byť kysele, jeho mužstvo se při výhře 2:0 nad Havířovem tentokrát bez jeho gólového příspěvku obešlo. V neděli v Litvínově už to bylo horší, tam Znojmo prohrálo 1:2. "A kolik branek dáte v úterý Pardubicím?" vyslechl si Plášek žertem míněné rýpnutí.
Proti mužstvu, z něhož do Znojma přišel, se rychlý křídelník se svojí znojemskou družinou postaví dnes večer. "Já jsem snad zakletý," meditoval, opřený o hokejku. Když mu puk v jasné šanci poněkolikáté za sebou na poslední chvilku zlomyslně poskočil, dokráčel Plášek s unaveným úsměvem na tváři do kabiny.
"Hoši, najíždějte si, já vám to raději budu dávat do jízdy. Ať z toho aspoň něco je," sdělil spoluhráčům. Nesnáze ho potkaly už v minulé sezoně, kdy dostal za nejhezčí akci měsíce zlatou helmu. V ní na Pláška padl splín.
"Nosí smůlu," pochopil rychle. Ani možnost, že by si ji opět nasadil, aby tím tristní období ohraničil a ukončil, nepřipouští. "Lepší ji vůbec nemít," mávne rukou.
V neděli v Litvínově byl na ledě, když Milan Procházka doklepával do sítě na 1:0. Podílel se na sehraném signálu, kdy jako křídlo po vhazování odcloní soupeře a puk jde na modrou čáru na střílejícího obránce.
Na svůj vlastní gól nečeká tak dlouho, ten zatím poslední dal 20. listopadu Českým Budějovicím. Ale byl teprve čtvrtý v letošní sezoně a před ním byla přestávka dlouhá šest týdnů. Zatímco jiným útočníkům by taková bilance možná už zlomila vaz a klub by je přestěhoval jinam, Pláška se tohle netýká.
Ve Znojmě je ode dne, kdy klub postoupil do extraligy. Jeho živočišná rtuťovitost, bojovnost a šikovné ruce se vždy hodí. Po dvou letech hostování se Znojmo mohlo rozhodnout - využít opce, nebo poslat zpět. Bez váhání vybralo první variantu.