Má ocelové svaly a železné srdce. Každý domácí zápas baví diváky hokejové Sparty a jen hluboko uvnitř prožívá krizi svého týmu. Ať už Holešovičtí zápas vysoko prohrávají a on je v kotli úplně sám nebo mu někdo z fandů nadává, on musí neustále bavit své okolí. Je to jeho práce. Žádné ústupky pro něj neexistují.
"Před měsícem tady hrál Zlín. Fanoušci zápas bojkotovali a v průběhu první třetiny z kotle odešli. Já se je snažil přitáhnout zpátky, ale nepovedlo se mi to, tak jsem zůstal v sektoru domácích vlajkonošů sám," vypráví o jednom ze svých nejtěžších pracovních okamžiků sparťanský hokejový maskot Martin.
Celé jméno prozradit nechce. I s touto situací si ale poradil jako správný bavič. "Vzal jsem si paličky, sedl k bubnům a začal fandit. Zbytek stadionu mě v tom nenechal," usmívá se mladík, jehož skutečnou tvář nikdo z fanoušků nezná.
Přízeň sparťanů získal provokováním slávistů
"Občas na stadionu vidím krásnou holku, která obdivuje moje super schopnosti. Rád bych masku odhodil, ale pak si uvědomím, jak asi musím vypadat, když mám pod tím oblekem čtyřicet stupňů," zvážní při vyprávění.
"Není to žádná sranda. Před derby v O2 areně jsem šel s fanoušky pochod od naší haly. Chvílemi mi bylo na omdlení," přiznává, že teplota v masce byla skutečně extrémní.
Cílovou stanicí pochodu byl navíc stadion hokejistů Slavie. A ti, jak je dobře známo, sparťanského maskota nemají vůbec v lásce. "Při prvním letošním derby roztáhli slávisti transparent, kde jsem byl nakreslený, jak držím za ruku mužskou postavu. Byl tam otazník, kterým se ptali, zda jsem skutečně gay. Tak jsem vzal jednu slečnu za ruku, přivedl ji k nim a políbil ji. Tolik vztyčených prostředníčků najednou jsem ještě nikdy neviděl," směje se při té vzpomínce Martin.
"Nenávist slávistů ke mně se sice prohloubila, ale fanoušci Sparty si mě asi v ten moment poprvé pořádně zamilovali," vysvětluje. I tak má ale rovněž negativní zkušenosti s některými fanoušky.
"Není to jen o úsměvech. Občas mě někdo pošle do háje, urazí mě, protože je naštvaný, jak kluci hrají. Mně nezbývá než to přejít a bavit lidi dál. Jednou mi nějaký frajírek začal nadávat. On byl sprostý, já mu to vracel vtípky. Obrátil jsem mu čepici a celý stadion se mu začal smát. Zrudl tak, že musel odejít."
Podobných situací zažívá při domácích zápasech v Tesla Areně jako gladiátor mnoho. Ne vždy je ale jednoduché vyjít jako vítěz. "Když už je hra Sparty skutečně špatná, prohrává se třeba o tři čtyři góly, tak je hodně náročné lidi rozesmát. Navíc jste pro ně už ohranou tváří."
Martin ale nebaví jako maskot jen sparťanské fanoušky. Občas ho můžete vidět i při domácích zápasech české reprezentace. "Tam je to jiné. Pro lidi nejsem tak okoukaný, je lehčí je zaujmout." Závěrem přidává nejvtipnější situaci života v utajení.
"Během zápasu mě hodně lidí plácá po ramenou a fotí se se mnou. Když pak jdu po zápase domu a ty lidi potkám znovu, automaticky se na ně usmívám. Chci je pozdravit, ale pak si uvědomím, že mě vlastně vůbec neznají. To mě vždycky pobaví."
