Díky svým úspěchům patří mezi velké talenty karlovarského hokeje. Vysoká postava ční na ledě nejen zásluhou sto devadesáti centimetrů, ale i výborných výkonů. Vždyť s hokejem začínal už ve třech letech. "K hokeji mě přivedli rodiče. Táta hokej hrál, s mamkou se domluvili a já se vydal stejnou cestou," popisuje s úsměvem.
Michal VachovecNarodil se 15. července 1992. S hokejem začal o tři roky později, přivedli jej k němu rodiče. Otec hokej hrál také, syn šel v jeho stopách. Michal Vachovec už v žákovských kategoriích patřil mezi velké talenty. Minulý rok byl ústřední postavou juniorského týmu Karlových Varů. Došel s ním až do finále extraligy, kde narazil na vítězné Znojmo. Teď chce 190 cm vysoký útočník do A týmu. V novém ročníku bude bojovat nejen o místo v sestavě kouče Baďoučka, ale i o šanci zahrát si juniorský světový šampionát. Michala Vachovce čeká perný rok. |
Již od útlého mládí dosud působil výhradně v Karlových Varech. Mateřský oddíl mu nabízí možnost rvát se o místo v seniorské extralize. Plně se hokeji Vachovec věnoval i v letech, kdy se vrstevníci zajímají o zcela jiné záležitosti. "S tím jsem neměl problém. Soustředil jsem se pouze na hokej. Baví mě a neměl jsem důvod hokej nějak šidit," praví svědomitě sympatický mladík.
Během patnácti let ve Varech prošel rukama několika trenérů. "Asi nejdůležitějším mužem byl pan Ryžuk. Samozřejmě i pan Píša. Musím zmínit i trenéry A týmu. Minulý rok pan Stavjaňa, který mi dal šanci v mužstvu, a dnes Václav Baďouček," ohlíží se.
Nešťastný debut mezi seniory
Michal Vachovec na šanci mezi dospělými nečekal dlouho. Minulou sezonu vyzkoušel i mezinárodní hokej, když Energie hostila ruskou Ufu. "Tehdy jsem vůbec poprvé hrál seniorský hokej," vzpomíná.
Možnost zahrát si proti silnému týmu KHL bude mít i v neděli, kdy Salavat Julajev přijede znovu. Ale ještě zpět k prvnímu utkání Vachovce v extralize. "Krátce po té Ufě jsem naskočil do utkání proti Kladnu."
Pozitivní vzpomínky na svůj debut v mužské nejvyšší soutěži nemá. Energie tehdy doma ztratila skvěle rozehraný zápas. Z vedení 3:0 byla nakonec porážka. "Prohráli jsme 3:4 v prodloužení. Vedli jsme už o tři góly, přesto nakonec prohráli. Ten zápas nebyl úplně nejšťastnějším startem mezi muži," culí se Vachovec při ohlédnutí za utkáním s Kladnem.
Stříbro s juniory
Konec minulého ročníku však vysoký útočník prožil v záři velkého zájmu. Juniorský výběr Energie usiloval o zlaté medaile a mistrovský titul. Napodobit své kolegy z roku 2008 však mladíci nedokázali. Finálová série se Znojmem a porážka v ní 1:2 na zápasy znamenala druhé místo. "První zápas doma jsme vyhráli. Jejich trenér snad prohlásil, že ten zápas nám nechali. O tom si každý udělá obrázek sám, jak riskantní je nechat soupeře vyhrát v sérii hrané na dvě vítězství," nechápavě vypráví.
První výhra v domácím prostředí přesto byla předehrou pro znojemský obrat. Orli ve svém útočišti vysoko vyhráli obě utkání a slavili juniorský titul. "Zápasy byly hodně o tom, kdo vstřelí první gól. V zápasech ve Znojmě jsme měli hodně šancí, ale doplatili na špatnou koncovku. Následovaly individuální chyby a Znojmo se chytilo. Padalo jim to tam," vrací se k finále.
Přesto konečné druhé místo bylo obrovským úspěchem. Parta kolem kapitána Michala Vachovce tak brzy zahodila smutek a začala se radovat. Druhý v republice nejste každý den. "Samozřejmě mě porážka ve finále hodně mrzela. Bohužel se stalo a nedá se nic dělat. Kdyby nám někdo před sezonou nabídnul druhé místo, brali bychom ho všemi deseti," přiznává.
Výborná mládež ve Varech
Talentovaný útočník je dalším z řady výborných produktů karlovarského hokeje. V roce 2008 junioři brali zlato, minulou sezonu stříbro.
"Pro mě je to vrchol kariéry. Mezi ně řadím i mistrovství světa osmnáctek v Bělorusku. K naší smůle ani tam se příliš nevedlo," říká s hořkým úsměvem.
V A týmu Energie se teď Vachovec potkává i s hráči, kteří se pyšní juniorským zlatem. "Nijak si nás nedobírali, že jsme taky finále nevyhráli. Naopak nám gratulovali, že je to úspěch pro klub," říká. Hokejový klub se čerstvě může pochlubit i statutem hokejové Akademie. S talentovanými hokejisty na západě Čech pracovat prostě umí. "Výborně se tu pracuje s mládeží. Jsou tu výborní trenéři, skvělé zázemí," popisuje příčiny úspěchů.
Na rozdíl od jiných Vachovce zámoří nikdy nelákalo. Hrát nižší zámořské soutěže není dobrou průpravou pro další kariérní růst. "Uvažoval jsem o tom zámoří. Ale myslím, že je lepší zůstat v Česku. Nechtěl jsem být pryč od rodiny z domova. Některým klukům Kanada hokejově příliš nedala."
Sen? Hrát extraligu doma
Michal Vachovec se musí přizpůsobit jinému stylu hokeje. Seniorský je mnohem tvrdší, rychlejší a hráči jsou chytřejší. "Přesně tak. Musíme každý bojovat a rvát se o místo v sestavě. Přechod z juniorů je velký skok. My mladí kluci jsme rádi za šanci," neskrývá.
Na začátku přípravy na ledě má šanci každý stejnou.Hrát a být v užším kádru pro extraligu můžou být jen někteří. "Od začátku bylo mým snem hrát extraligu doma ve Varech," uzavírá.
