Jak v roce 2005, tak v roce 2010 se Liberec v semifinále postavil do cesty pozdějšímu šampionovi. Poprvé mu vzal jeden zápas, v druhém případě dokonce žádný. Tentokrát sice Pardubice klopýtly dvakrát, ale cesta může opět skončit velkým večírkem s mistrovským pohárem.
"A k tomu ještě reprezentace získá zlato na mistrovství světa. Tohle pravidlo funguje taky," připomněl po vítězném semifinále veselý Petr Koukal.
Věříte si i na Kometu, která plave v obrovské euforii?
My jsme taky přece v euforii. Finále se ale hraje až za dlouho, teď na něj nemyslíme. Oslavíme postup a pak se na Kometu připravíme.
Více o šestém semifinále |
Viděl jste některé její zápasy a výborné výkony brankáře Trvaje?
Oni mají Trvaje, my zase Růžičku. Chytá dobře, ale je to zásluha celého mužstva. Když na něj pojedeme deset samostatných nájezdů, tak všechno taky nechytne.
Bude to díky fanouškům, které mají oba týmy skvělé, finále snů?
Těším se, až se zase všichni začnou ptát na lístky. Z toho pohledu to fakt bude finále snů.
Zbyly vám na něj ještě nějaké síly?
Dneska jsme si počítali zápasy. Já jich mám 71, Koly (útočník Jan Kolář) 70. A to neberu přípravu, takže je to samozřejmě náročné. Teď jsme úplně vyždímaní.
Jak byl pro vás těžký poslední zápas? Dvě třetiny jste soupeře k ničemu nepustili.
Liberec byl lepší než my, výborně bruslil. Chtěli jsme hrát z obrany, ale těžko jsme útočníky zastavovali. Puk si stále předávali, beci se hodně zapojovali. Růža (brankář Růžička) ale výborně zachytal a byli jsme produktivní, to rozhodlo.
Báli jste se hodně o výsledek, když Liberec dvě minuty před koncem snížil váš náskok na jediný gól?
Klasicky jsme si to zkomplikovali. Po gólu převládalo zklamání a nervozita, ale naštěstí jsme nedostali dalšího. To už nevím, co by bylo dál. Byly to i tak ohromné nervy.
Nedokázali jste se vyrovnat s taktikou totálního útoku, kterou Liberec v závěru nasadil?
Je to těžké. Už jsem zažil něco podobného v play-off 2010 s Třincem. Snížil pár deset minut před koncem a pak už ten nápor nejde zastavit. Jenom vyhodit puk ze třetiny je hrozná dřina. Přijde mi, že každý se třikrát odrazí. U každého nahození hned diváci řvou a vyhecují soupeře, který se tlačí do brány. Beci útočí, a to je také ohromná zbraň. Ale ustáli jsme to.
Co rozhodlo celou sérii?
Asi čtvrtý zápas. Odehráli jsme docela slušně třetí, ale prohráli ho. Bylo klíčové, že se nám pak povedlo srovnat stav. Potom jsme na něj navázali a teď to byl boj od první do poslední minuty.
