Chudý obral chudého. Hokejová Olomouc se chytila na ztrápeném Zlínu

Velká krize proti ještě větší. Souboj olomouckých hokejistů se Zlínem byl ve znamení černých sérií. Kohouti tu svou po pěti porážkách utnuli vítězstvím 3:1, zato hosté padli posedmé v řadě.

Vilém Burian (vlevo) z Olomouce sleduje svého brankáře Branislava Konráda, uprostřed zlínský Antonín Honejsek. | foto: ČTK

Zachvátila Hanáky euforie? Kdepak, spíše úleva, a to jen v opatrných náznacích. Jako by nechtěli hokejovou štěstěnu příliš divokou oslavou urazit. „Po jedné výhře si nemůžeme vyskakovat, že je to za námi,“ připomněl asistent trenéra Jan Tomajko. „Jsme rádi, že jsme konečně vyhráli za tři body, ale je to o tvrdé práci.“

Zatímco trenéři Mory se snaží herní krizi zahnat mícháním ve složením útočných trojic, ve Zlíně sáhli v týdnu k radikálnějšímu řešení a výměně trenérů. Na ledě však bylo znát, že jsou ševci v hlubokém útlumu. Na první gól totiž hostující Horák doslova přihrál Ostřížkovi, který jen poslal puk do prázdné branky.

Ve druhé části sice Herman neproměnil trestné střílení, ale vzápětí si další asistenci připsal hostující Kubiš, když mu sjelo bekhendové vyhození přímo k Lašovi, který propálil Kašíka podruhé. „To se stane. Je to hra chyb a my jsme tentokrát udělali dvě takové,“ omlouval své hráče nový zlínský asistent trenéra Martin Hamrlík. „Jenže první gól srazí hlavu o půlku dolů a pak je těžké v této situaci zápas otáčet. Chceme ale mužstvo držet v pozitivní notě,“ nechtěl své chybující svěřence veřejně kárat.

Na začátku třetí třetiny dokázal Zlín díky šikovné teči Bukartse snížit, jenže než se stihl nadechnout k vyrovnání, inkasoval v oslabení za špatné vystřídání potřetí. „Konečně se nám něco poštěstilo. Je to obrovská vzpruha, už jsme na sobě měli deku a potřebovali jsme vyhrát,“ oddechl si olomoucký útočník Ostřížek. „Šli jsme na krev a dali jsme do toho všechno, semkli jsme se v kabině a vyšlo to, jak jsme potřebovali. Teď musíme šlápnout ve Vítkovicích a urvat znovu tři body, pak se nám bude lépe dýchat,“ vyhlíží zítřejší zápas (15.30) v Ostravě.

Kohouti procitli v utkání, kde paradoxně nepřehrávali ani nepřestříleli soupeře, tak jako v minulých kolech. „Neměli jsme převahu, ale přetavili jsme to v góly. Pomohli jsme si využitím dvou přesilovek,“ cenil si Tomajko.

Sebejistým výkonem tentokrát k bodům pomohl i gólman Branislav Konrád. „Konečně jsme nedostali zbytečné góly. A dokázali jsme si výsledek pořád ohlídat. Braňo zachytal výborně. A všichni kluci odmakali 110 procent. Teď v tom musíme pokračovat, jiná cesta nevede,“ burcuje Ostřížek.

Olomoucký Herman: Ubojovali jsme to

Nejprve neproměnil trestné střílení, pak nájezd, přesto byl nakonec Jakub Herman pro olomoucké hokejisty klíčový hráč. Teprve jeho krásně trefená šibenice na 3:1 totiž definitivně uhasila naděje chybujícího Zlínu na obrat. „Měli jsme krizi, Zlín také, a proto jsme rádi za tři body,“ přiznal 24letý útočník Mory, který pro velký hokej vyrostl právě ve Zlíně.

Znejistily vás zahozené šance?
Už jsem si říkal, že to není možné. Dvakrát jsem byl před bránou a pak jsem prostě vystřelil a spadlo to. Projeli mi tam dva kluci, uviděl jsem místo a podařilo se mi ho trefit. Což se nestává často. (úsměv)

Trenér Venera říkal, že potřebujete dát nějakou šmudlu. Zlín vám to přihrávkami usnadnil.
My jsme takové góly dostávali pět zápasů v kuse a dnes nám konečně pomohly.

Přesto měl soupeř víc střel. Řekl byste, že byli Ševci lepší?
Není to vždycky o střelách. Nedávno jsme tady Plzeň přestříleli o dvacet nebo třicet střel, ale prohráli jsme 2:5. Tentokrát jsme Zlínu dali tři góly my, on dal díkybohu jen jeden. Tři body jsou naše.

Uleví se vám?
V šatně je radost, jsme šťastní, že jsme vyhráli, a musíme se od toho odrazit. Jedeme do Vítkovic, s nimi se dá hrát, můžeme odvézt nějaké body.

Hosté snížili hned z kraje třetí třetiny. Znervóznili jste?
Nebylo to nic příjemného. Naštěstí jsme se z toho oklepali, nedali jsme jim žádnou přesilovku a ubojovali jsme to.

Čekali jste, že Zlín s novými trenéry změní hru?
Nechtěli jsme si to připouštět. Říká se, že nové koště dobře mete, ale my jsme chtěli vyhrát, i kdyby tam trenéři zůstali. Hrají o všechno, jsou pod tlakem, je to nepopsatelné, pokud to člověk nezažije. Nikdo nechce hrát na dně tabulky.

I na vás byla znát série pěti proher?
Vždycky jsme dostali první gól a to nás sráželo. Tentokrát jsme dali první my a ještě takový šťastný. Od toho jsme se odrazili. Kdybychom první inkasovali, nebylo by to příjemné po pěti porážkách v řadě.