„Je škoda, že týmu v boji o play-off proti Pardubicím nepomůžu, ale myslím si, že chalani to zvládnou a konečně získáme tři body, které jsou velmi důležité,“ řekla MF DNES velká brankářská opora Olomouce hodinu před odletem do Korey.
Do branky kohoutů se tak ve čtvrtek teprve potřetí v sezoně od jejího začátku postaví zkušený Martin Falter. Dosud si připsal jednu výhru a jednu porážku. Druhá prohra by mohla mít fatální následky.
Olomouc prohrála šest z posledních sedmi střetnutí a pět zápasů před koncem základní části v extrémně vyrovnaném středu tabulky nejistě drží play-off pozici s náskokem dvou bodů. Přijít o vrchol sezony by po tak nadějném průběhu ročníku byla pro bojovnou Moru malá sportovní tragédie, která hrozí hlavně ze dvou příčin:
Mizerná koncovka
Olomouci spolehlivý snajpr chybí, ač příspěvky buldoků Jana Knotka (15 gólů) a Viléma Buriana (14) jsou fajn. Ale pořád je to málo. Takový David Ostřížek (4) roli rozdílového hráče neplní vůbec, na trefu čeká už třicet utkání.
Škoda pro Hanáky, že zpátky nepřivedli šikovného Slováka Juraje Mikúše, který zachraňuje Litvínov.
Především v šedivé přesilovce by se kreativec s hlavou nahoře hodil. „Koncovka nás trápí nejvíc,“ opakuje dokolečka trenér Zdeněk Venera. Naposledy po prohře 1:2 s Třincem, ač jeho tým vypálil 47 střel.
„To nás poslední dobou opravdu hodně trápí,“ přikývne kapitán Martin Vyrůbalík. „Hlavně venku jsme toho moc teďka nedali. Nevyšlo to ani doma proti Třinci, ale to je zase hodně kvalitní mužstvo. Pracujeme na tom. Potřebovali bychom nějaký zápas, kdy nám spadne třeba sedmička, což se nám v sezoně ani nestalo. Bylo by to dobré i na sebevědomí, ale třeba nás to ještě čeká.“
Kiksy jednotlivců
I školácké chyby sebevědomí sráží. S Třincem, ale hlavně předtím ve Zlíně, ztratila Olomouc body také kvůli kiksům v defenzivě. Jan Jaroměřský, Lukáš Galvas nebo František Skladaný lehkovážně naložili s kotoučem a bylo zle.
„Body proti Třinci nám chybí méně než proti Zlínu, který je náš nejbližší soupeř,“ lituje Venera. Gól Zlína pět vteřin před koncem třetí třetiny na 4:3 v tomto ohledu vynikal - tři Olomoučtí sjeli k mantinelu jako slepí kohouti k jedinému soupeři a netakticky uvolnili místo před brankou...
„Nemrzelo by to tak, kdybychom byli v klidné zóně, jako když jsme byli na šestém místě okolo Vánoc. Tak bychom si řekli: No dobrý, stalo se. Ale teď už o něco bojujeme - a stanou se takové věci... To potom mrzí dvojnásob,“ povzdechne si Vyrůbalík.
„Hlavně ve Zlíně, to je soupeř okolo nás, bereme si body navzájem, to sráží hodně dolů i psychiku. Teď máme před pauzou ještě zápas s Pardubicemi, potřebujeme se na něj zmobilizovat a zvládnout ho. Určitě budeme chtít,“ burcuje zkušený bek.
Odmítá, že by individuální chyby pramenily ze sílícího tlaku. „Doufám, že ne. Je to možná nesoustředěnost v danou chvíli, třeba si nezařveme, nevíme o hráči. Je potřeba se zeptat konkrétního hráče, ale jsme v tom všichni dohromady,“ ujišťuje. „Chyby se v hokeji stávají, jsme jedno mužstvo a jako jedno mužstvo to můžeme dokázat a být v play-off, anebo také jako jedno mužstvo být v play-off nemusíme.“
Může se zdát, že Olomouc hrající v užší sestavě bez marodů Škůrka, Irgla a Jergla ztrácí v náročném finiši dech, ale tak to zřejmě není.
Bruslařsky vypadá stále dobře, pořád jede na doraz svůj náročný styl play-off hokeje. I proto má postup ještě ve svých rukou.
„Zbývá nám pět zápasů do konce. Máme před sebou Pardubice, Spartu, Boleslav, které jsou také kolem nás. Bude klíčové, jak tyto zápasy zvládneme,“ uvědomuje si Venera. „Čekám to napínavé do posledního kola.“