Jakub Galvas si v přesilové hře sjel před branku, kde ho krásně našel Petr Strapáč. Zamíchá s pukem a precizním bekhendem překonává zlínského brankáře Libora Kašíka. Byla to víc než jen pohledná souhra v jinak urputné sérii.
Olomoucký talent je prvním osmnáctiletým obráncem od roku 2002, který skóroval v play off extraligy a který v něm od roku 1997 získal aspoň tři kanadské body. Také díky příspěvku pracovitého mládence, jehož draftovalo Chicago, Hanáci vyhráli sobotní bitvu ve Zlíně 3:2 a celé předkolo 3:1 na zápasy.
Ve čtvrtfinále se tak mohou ve čtvrtek těšit na vítěze základní části – Plzeň. „Nemáme se za co stydět. Postupuje šťastnější tým,“ tvrdil zlínský trenér Robert Svoboda. Jaké relevantnější důvody rozhodly o zaslouženém postupu kohoutů?
1. Zvládnutá oslabení
Olomouc v početní nevýhodě bránila znamenitě. Především ve třetím utkání, kdy přežila deset vyloučení. Trenér Zdeněk Venera se svým realizačním týmem naučil bránící specialisty účinnému vzorci, vyklekávání střel bylo jako z učebnice vysoké hokejové školy. Olomouc v oslabení ani jednou neinkasovala. Obětovala se a uspěla.
2. Ubráněný kanon Bukarts
Není pravda, že by Zlín byl jen partou dříčů bez hvězd, podobně jako kohouti. Útočník Roberts Bukarts je pan Střelec, jaký Moře chybí.
Šikovný je také Okál, jenže bránící psi Olomouce je otrávili a dokonale uhlídali. Neprosadili se ani jednou.
Bukarts sebekriticky přiznal, že na vyřazení Zlína nese značný podíl viny. V základní části suverénně nejproduktivnější útočník Beranů nebyl v play off vidět.
Ve čtyřech duelech si připsal pouze jednu asistenci.
Přitom v dlouhodobé části skončil v kanadském bodování extraligy čtvrtý a lepší než on byli jen útočníci Plzně Milan Gulaš s Tomášem Mertlem a třinecký Martin Růžička.
„Sám vím, že na vyřazení mám kus viny. Co jsem to za útočníka, když nedám gól,“ zoufal si sedmadvacetiletý kanonýr, který v průběhu tří sezon odehrál ve zlínském dresu 154 zápasů, vstřelil 63 gólů a připsal si 65 asistencí.
„Dřeli jsme celou sezonu, do poslední chvíle bojovali o šestou pozici. Byla to ubojovaná sezona. Bohužel s trochu mrzutým koncem. Chtěli jsme jít dál, měli jsme na to,“ posteskl si lotyšský reprezentant, který měl v očích slzy. „Brečím, je to pro mě velmi emotivní chvíle. Byl jsem tady ve Zlíně opravdu šťastný, fanoušci mě měli rádi a já je také. Město je hezké, lidé příjemní, nemohu si stěžovat,“ dodal Bukarts, pro něhož by měl být sobotní zápas loučením se zlínským angažmá. Odpovědi na toto téma se ale vyhnul. „Nikdy nevíte, co život přinese. Teď o tom nemůžu mluvit,“ omluvil se, vzal do náruče malou dcerku a odjel za fanoušky, kteří si jej ve Zlíně oblíbili.
3. Faktor Konrád
Byla to série brankářů. Oba čarovali.Extrovertní zlínský Libor Kašík i olomoucký kliďas Branislav Konrád, který byl nakonec o něco úspěšnější. Předvedl několik výjimečných zákroků, aniž by sebou musel házet v brankovišti. Klidná síla a velká zbraň Olomouce.
4. Mistr Venera
Pro olomouckého trenéra to byla emotivní série. Ve Zlíně Zdeněk Venera začal s hokejem, prožil tam skvělé sezony, jako generální manažer s ním slavil extraligový titul a teď se poprvé v play off postavil proti němu. Týmy se už neměly moc čím překvapit. Ve třetím utkání však udělal změnu v sestavě, do třetího útoku zařadil centra Davida Ostřížka, který na gól čekal od 26. října. A důležitým gólem v oslabení nasměroval mančaft za klíčovou druhou výhrou. Tenhle tah se Venerovi tuze povedl.
„O posledním zápase se dá říci totéž, co o celé sérii. Byl hodně vyrovnaný. Poprvé jsme dali úvodní gól. V předcházejících utkáních jsme měli začátky rozpačitější. Jedním z našich cílů právě bylo zabrat od začátku a nerozjíždět se pomalu, což by se nemuselo vyplatit. To se nám podařilo,“ pochvaloval si Venera.
„První gól byl pěkný, Jergl dal krásnou přihrávku žabkou a Herman pohotově zakončil. V zápasech, kdy jde o všechno a nedává se hodně gólů, je takový moment hodně důležitý. To se potvrdilo. Cítil jsem, že mužstvo hraje v pohodě a po druhém gólu to vypadalo velice nadějně. Ale co jsme dovolili soupeři v závěru, nás stálo spoustu nervů. Zlínu patří obrovská poklona, jak to zdramatizoval. My jsme se o výhru klepali,“ uznal.
5. Tým je nejvíc
První útok, nebo čtvrtý? Všichni jezdí jak pily. I hvězdný veterán Zbyněk Irgl šel bojovností příkladem.
Venera posílal stejně jako v základní části na přesilovky i čtvrtou lajnu, což se vyplatilo. Holec skóroval dvakrát. Stejně jako bojovník Strapáč. Přitom oba se v sezoně střelecky trápili. „Zahodil jsem snad nejvíc šancí. Asi to tak mělo být. Věřím v osud,“ usmál se Holec.
Olomouc má vyrovnané útoky, a nestačí tak hlídat jen elitní Knotkovo komando. Dříči se pokusí otrávit i Plzeň a vrátit jí dva roky staré vyřazení ve čtvrtfinále (4:1 na zápasy), jakkoli není o favoritovi pochyb.
