Poděkoval jste sudímu?
Zapomněl jsem a ani nevím, který to byl.
Dvě třetiny jste byli pozadu, ale pak jste na Třinec vletěli. Co vás nastartovalo?
Já si nemyslím, že to byly dvě třetiny. V první měli určitou převahu, ale my jsme furt hrozili z brejků. Celkově to bylo výborné utkání. Věřili jsme, že jsme schopní vyrovnat i vyhrát. Jsme v psychické pohodě. Byly tam šance, ale dva body bereme.
I když jste ve třetí třetině sahali po třech?
Jo, dva body z Třince jsou super. Není to jednoduché, vletěli na nás. Ale hokej byl super. Tohle nás i hokejově posouvá, užili jsme si to.
Věřili jste si i proto, že jste Třinec předtím v sezoně dvakrát porazili?
Také to hraje určitou roli, že nás ještě neporazili. V hlavách máme, že jsme schopní je porážet. Opět se to potvrdilo.
V nájezdech jste všichni mířili Hamerlíkovi na lapačku. Pokyn?
Ne, asi shoda náhod. Nevím, do jaké míry nás studovali, teď jsme jeli nájezdy v Litvínově.
Jak těžké bylo hrát bez pěti chybějících obránců?
Trošku nám chyběla rozvážnost, zkušenost, ale myslím si, že kluci se s tím poprali a odehráli dobré utkání.
Z posledních šestnácti utkání jste čtrnáctkrát bodovali. Kde se vzala v Olomouci taková pohoda?
Těžko říct, kde se to vzalo. Šlapeme jako tým. Nějak si to sedlo, i lajny. Víme, co od sebe čekat. A jsme momentálně silní v hlavách. Doufám, že to vydrží a budeme takhle makat dál.
Jak v hlavách sílu udržet?
No nebýt moc na hrušce, nezpychnout, že to teď půjde samo. Ale to ani trenéři nedovolí. Takže makat furt dál, být pokorní.
