Zatímco na greenech si vyzkoušel novinku, ve své kariéře se Marek dál ubírá osvědčeným směrem. V létě odmítl vábničku NHL a počtvrté za sebou se vydá na sezonu do ruského Magnitogorsku. "Kdyby mi bylo třeba o pět let míň, tak neváhám a půjdu to zkusit do Ameriky. Ale v mém věku jsem se rozhodl, že dám přednost tomu, co mám vyzkoušené."
V Magnitogorsku načnete už čtvrtou sezonu. Neuvažoval jste v létě o změně?
Měl jsem čtyři nebo pět dobrých nabídek z ruské KHL a přemýšlel jsem o tom, protože Magnitogorsk je daleko a město není úplně nejhezčí. Chtěl jsem brát ohled i na moji manželku, která mě velmi podporuje a pomáhá mi. Přemýšleli jsme třeba o Petrohradu nebo Moskvě, kam létá přímý spoj z Prahy a dá se tam třeba naladit Česká talevize. Pro někoho jsou to možná banality, ale když jste v Rusku a z toho většinu času trávíte na baze, tak vám takové maličkosti hodně pomohou. Ale nakonec jsme se rozhodli, že by byla škoda opouštět tak výbornou pozici a zkoušet štěstí jinde. Pro Magnitogorsk jsem hodně důležitý hráč a zájem o mě byl velký. Takže jsme se rozhodli, že podepíšu ještě na rok a uvidíme, co bude po další sezoně.
Naznačil jste, že po ní plánujete návrat. Platí to stále?
Přemýšlím o tom, čtyři sezony v Rusku jsou hodně. Chtělo by to se vrátit a místo pobytů na baze zkusit zase něco jiného.
Měl jste možnost jít do NHL.
Při mistrovství světa jsem měl nabídku z Nashvillu a bylo to docela zajímavé. Ale ty peníze, které mám v Rusku, se absolutně nedají srovnávat s nováčkovskou nabídkou v NHL, také všichni víme, jaké jsou v Americe daně. Takže jsem přemýšlel trošku do budoucna. Kdyby mi bylo třeba o pět let míň, tak neváhám a půjdu to zkusit do Ameriky. Ale v mém věku jsem se rozhodl, že dám přednost tomu, co mám vyzkoušené. Že v Rusku ten rok vydržím, chtěl bych vydělat nějaké peníze, navíc tam mám hodně prostoru na ledě a jsem spokojený. Uvidíme, jak se mi sezona vydaří, jestli se po ní vrátím do Sparty nebo půjdu do jiné evropské soutěže. Kdyby ještě přišla nabídka z NHL, tak bych to šel možná zkusit, ale v to už moc nedoufám.
Udělal jste úspěšnou kariéru, ale nemrzí vás přece jen, že v ní chybí kapitola v NHL?
Takové otázky jsou mi kladeny a člověk o tom přemýšlí. Třeba mě jednou bude mrzet, že jsem si neoblékl některý z těch dresů, přece jen je to nejlepší soutěž světa. A myslím si, že bych měl na to tam hrát, je to jen o té šanci. Někdy mě to třeba bude mrzet, ale na druhou stranu jsem nikdy nebyl kluk, který vzhlížel k NHL a hrozně ji sledoval. Já hokej hrozně miluju a vždycky jsem chtěl hrát českou ligu, což se mi podařilo. Pak jsem šel postupnými krůčky do reprezentace a do Ruska. A nikdy jsem nepřemýšlel tak, že NHL je můj sen.
Nyní z ní přešly další hvězdy do Ruska, konkrétně k vám do týmu Sergej Fjodorov. Znamená to, že se bude KHL významem a kvalitou postupně přibližovat NHL?
Už minulý rok tam přišel Jágr a další dobří Fini a Švédi. Když KHL začínala, tak tam nikdo takový nebyl, všichni k ní měli nedůvěru. A teď se to tam najednou plní kvalitními hráči. Myslím si, že každý rok se ta liga bude zlepšovat a když vydrží finanční podmínky, které tam hráče lákají, tak by kvalita mohla jít hodně nahoru. Ale nyní to ještě pořád nemůžeme srovnávat s NHL.
Jak se těšíte na příchod Fjodorova do Magnitogorsku?
Určitě je to jeden z nejlepších hráčů ruské historie a když jsem řekl, že jsem NHL nikdy moc nesledoval, tak jenom z novin vím, jak je to vynikající hráč. A věřím, že nám pomůže. Už tak byla magnitogorská ofenziva hodně dobrá, teď ještě přišlo šest nových útočníků, takže bychom v útoku měli být hodně kvalitní. Fjodorov je velká osobnost a ruská média jsou z toho paf, že takový velký hráč přišel. I manažer říkal, že dal dárek celému Rusku, když přivedl takového hráče. Uvidíme, jak nám to půjde na ledě. Ale věřím, že to pro nás bude ohromné plus.
Co jste říkal přestupu Jiřího Hudlera do Dynama Moskva?
Byl jsem z toho překvapený. Ale Jirka je výborný hráč a i když v Detroitu hrál výborně, tak tam pořád nastupoval v nějaké třetí pětce a prostoru na ledě moc neměl. Co já vím, tak je Jirka hodně soutěživý, chce být na ledě a rozhodovat důležité zápasy. Tohle by mělo být něco pro něj a myslím, že mu ruská liga bude vyhovovat. A až na prvním místě taky asi byly peníze.
Říkáte, že kolem návratu Fjodorova panuje velký poprask. Jakou celebritou jste vlastně vy jako nejlepší ligový střelec?
Kolem nás s Tomášem Rolinkem a Jardou Kudrnou se to tam točilo, hráli jsme první pětku a dokázali jsme rozhodovat zápasy. Měli jsme velký prostor, trenér nás dával na důležité okamžiky a myslím, že si nás fanoušci oblíbili a mají nás rádi. Uvidíme, jak to bude teď po příchodu Fjodorova a jeho bráchy, člověk taky myslí na to, jaký bude mít prostor. Doteď jsme byli číslo jedna, na druhou stranu víme, jak se tam o Fjodorovovi píše a jaká je to persona. Uvidíme, jak to dá trenér dohromady, sám jsem na to zvědavý.
V čem tkví kouzlo vaší české lajny, že je tak úspěšná?
Už od doby, kdy jsem hrál s Pavlem Janků a stal jsem se v Třinci nejlepším střelcem, vždycky říkám, že všichni ani nemusí být super hráči, ale když si sednou povahově, hodně komunikují a snaží se bojovat jeden za druhého, tak to funguje. My jsme si prostě sedli. Já jsem se snažil tvořit hru a vymýšlet, Jarda Kudrna je důrazný a odbojoval to před bránou, Tomáš Rolinek je zase velký bojovník, udělá hrozně moc černé práce a vybojuje nespočet ztracených puků. My jsme všechny naše umy smísili dohromady a neskutečně nám to vyšlo.
Vy jste prý na léto plánoval nějakou akci, na níž jste chtěl kolegům z lajny poděkovat, že vám pomohli být nejlepším střelcem. Už to proběhlo?
Plánovali jsme, že se s Tomášem, Jardou a ještě Karlem Pilařem sejdeme a půjdeme si někam sednout. Ale nakonec se to nepodařilo, protože každý má své aktivity a rozjeli jsme se všude možně. Teď jste mi připomněl, že k tomu vlastně nedošlo. Ale čeká nás dlouhá příprava a tam určitě bude čas na to pozvat kluky na dobrou večeři.
Na co si váš klub troufá v příští sezoně?
Jsem tam tři roky a ambice vždycky byly hrát o medaili. V minulé sezoně jsme podle mě měli průměrný kádr a dotáhli jsme to na třetí místo, což nebylo špatné. Ale teď kádr hodně posílil a ambice budou asi nejvyšší, tedy hrát finále.
Příští sezona bude zajímavá i na reprezentační úrovni, bude se konat olympiáda. Je to pro vás velké lákadlo?
Byl bych hrozně šťastný, kdybych se znovu dostal do reprezentace a hrál na turnajích Euro hockey tour. Ale na olympiádu vůbec nemyslím, protože si myslím, že tam budou samí kluci z NHL. A já jim budu držet palce. Samozřejmě nic nechci vzdávat předem a udělám všechno pro to, abych třeba nějakou malinkou šanci měl. Ale na druhou stranu nemám rád velkohubá prohlášení, jsem realista a vím, že tam budou hrát trochu jinačí hráči.
Takže byste nepohrdl mistrovstvím světa?
Tak já bych nepohrdl ani tou olympiádou (smích). Ale na mistrovství bych určitě jel. Od té doby, co jsem v reprezentaci, jsem i z Ruska přijel na každý přátelák a je pro mě ohromná čest reprezentovat. Kromě zranění jsem se snad nikdy z nároďáku neomluvil. Takže když Láda Růžička bude mít zájem, tak vždycky hrozně rád přijedu.
Za dva týdny odletíte za přípravou Magnitogorsku. Co vás čeká do té doby?
S manželkou teď žijeme v Praze a jsem domluvený se Spartou, že 20. července s nimi půjdu na led. Jinak trénuju sám pod kondičním trenérem Petrem Brabcem, z minulého roku mám vyzkoušené, že je to hodně kvalitní příprava.
Pro váš chystaný návrat do Evropy by Sparta byla volbou číslo jedna?
Ve Spartě jsem byl náramně spokojený, navíc jsme v Praze postavili barák, takže bych samozřejmě byl rád, kdyby Sparta měla zájem. Ale na druhou stranu jsem profesionál a budu to brát tak, že kdo bude mít zájem a dá mi šanci, tam půjdu hrát. Já nejsem typ, který by střídal kluby. Celou svou kariéru jsem odehrál v Třinci, ve Spartě a Magnitogorsku, nemám rád nějaké velké změny. Takže uvidím, jaký bude zájem z české ligy a kdyby ho měla Sparta, tak bych se nezlobil.
V Magnitogorsku načnete už čtvrtou sezonu. Neuvažoval jste v létě o změně?
Měl jsem čtyři nebo pět dobrých nabídek z ruské KHL a přemýšlel jsem o tom, protože Magnitogorsk je daleko a město není úplně nejhezčí. Chtěl jsem brát ohled i na moji manželku, která mě velmi podporuje a pomáhá mi. Přemýšleli jsme třeba o Petrohradu nebo Moskvě, kam létá přímý spoj z Prahy a dá se tam třeba naladit Česká talevize. Pro někoho jsou to možná banality, ale když jste v Rusku a z toho většinu času trávíte na baze, tak vám takové maličkosti hodně pomohou. Ale nakonec jsme se rozhodli, že by byla škoda opouštět tak výbornou pozici a zkoušet štěstí jinde. Pro Magnitogorsk jsem hodně důležitý hráč a zájem o mě byl velký. Takže jsme se rozhodli, že podepíšu ještě na rok a uvidíme, co bude po další sezoně.
Naznačil jste, že po ní plánujete návrat. Platí to stále?
Přemýšlím o tom, čtyři sezony v Rusku jsou hodně. Chtělo by to se vrátit a místo pobytů na baze zkusit zase něco jiného.
Měl jste možnost jít do NHL.Při mistrovství světa jsem měl nabídku z Nashvillu a bylo to docela zajímavé. Ale ty peníze, které mám v Rusku, se absolutně nedají srovnávat s nováčkovskou nabídkou v NHL, také všichni víme, jaké jsou v Americe daně. Takže jsem přemýšlel trošku do budoucna. Kdyby mi bylo třeba o pět let míň, tak neváhám a půjdu to zkusit do Ameriky. Ale v mém věku jsem se rozhodl, že dám přednost tomu, co mám vyzkoušené. Že v Rusku ten rok vydržím, chtěl bych vydělat nějaké peníze, navíc tam mám hodně prostoru na ledě a jsem spokojený. Uvidíme, jak se mi sezona vydaří, jestli se po ní vrátím do Sparty nebo půjdu do jiné evropské soutěže. Kdyby ještě přišla nabídka z NHL, tak bych to šel možná zkusit, ale v to už moc nedoufám.
Udělal jste úspěšnou kariéru, ale nemrzí vás přece jen, že v ní chybí kapitola v NHL?
Takové otázky jsou mi kladeny a člověk o tom přemýšlí. Třeba mě jednou bude mrzet, že jsem si neoblékl některý z těch dresů, přece jen je to nejlepší soutěž světa. A myslím si, že bych měl na to tam hrát, je to jen o té šanci. Někdy mě to třeba bude mrzet, ale na druhou stranu jsem nikdy nebyl kluk, který vzhlížel k NHL a hrozně ji sledoval. Já hokej hrozně miluju a vždycky jsem chtěl hrát českou ligu, což se mi podařilo. Pak jsem šel postupnými krůčky do reprezentace a do Ruska. A nikdy jsem nepřemýšlel tak, že NHL je můj sen.
Nyní z ní přešly další hvězdy do Ruska, konkrétně k vám do týmu Sergej Fjodorov. Znamená to, že se bude KHL významem a kvalitou postupně přibližovat NHL?
Už minulý rok tam přišel Jágr a další dobří Fini a Švédi. Když KHL začínala, tak tam nikdo takový nebyl, všichni k ní měli nedůvěru. A teď se to tam najednou plní kvalitními hráči. Myslím si, že každý rok se ta liga bude zlepšovat a když vydrží finanční podmínky, které tam hráče lákají, tak by kvalita mohla jít hodně nahoru. Ale nyní to ještě pořád nemůžeme srovnávat s NHL.
Jak se těšíte na příchod Fjodorova do Magnitogorsku?
Určitě je to jeden z nejlepších hráčů ruské historie a když jsem řekl, že jsem NHL nikdy moc nesledoval, tak jenom z novin vím, jak je to vynikající hráč. A věřím, že nám pomůže. Už tak byla magnitogorská ofenziva hodně dobrá, teď ještě přišlo šest nových útočníků, takže bychom v útoku měli být hodně kvalitní. Fjodorov je velká osobnost a ruská média jsou z toho paf, že takový velký hráč přišel. I manažer říkal, že dal dárek celému Rusku, když přivedl takového hráče. Uvidíme, jak nám to půjde na ledě. Ale věřím, že to pro nás bude ohromné plus.
Co jste říkal přestupu Jiřího Hudlera do Dynama Moskva?Byl jsem z toho překvapený. Ale Jirka je výborný hráč a i když v Detroitu hrál výborně, tak tam pořád nastupoval v nějaké třetí pětce a prostoru na ledě moc neměl. Co já vím, tak je Jirka hodně soutěživý, chce být na ledě a rozhodovat důležité zápasy. Tohle by mělo být něco pro něj a myslím, že mu ruská liga bude vyhovovat. A až na prvním místě taky asi byly peníze.
Říkáte, že kolem návratu Fjodorova panuje velký poprask. Jakou celebritou jste vlastně vy jako nejlepší ligový střelec?
Kolem nás s Tomášem Rolinkem a Jardou Kudrnou se to tam točilo, hráli jsme první pětku a dokázali jsme rozhodovat zápasy. Měli jsme velký prostor, trenér nás dával na důležité okamžiky a myslím, že si nás fanoušci oblíbili a mají nás rádi. Uvidíme, jak to bude teď po příchodu Fjodorova a jeho bráchy, člověk taky myslí na to, jaký bude mít prostor. Doteď jsme byli číslo jedna, na druhou stranu víme, jak se tam o Fjodorovovi píše a jaká je to persona. Uvidíme, jak to dá trenér dohromady, sám jsem na to zvědavý.
V čem tkví kouzlo vaší české lajny, že je tak úspěšná?
Už od doby, kdy jsem hrál s Pavlem Janků a stal jsem se v Třinci nejlepším střelcem, vždycky říkám, že všichni ani nemusí být super hráči, ale když si sednou povahově, hodně komunikují a snaží se bojovat jeden za druhého, tak to funguje. My jsme si prostě sedli. Já jsem se snažil tvořit hru a vymýšlet, Jarda Kudrna je důrazný a odbojoval to před bránou, Tomáš Rolinek je zase velký bojovník, udělá hrozně moc černé práce a vybojuje nespočet ztracených puků. My jsme všechny naše umy smísili dohromady a neskutečně nám to vyšlo.
Vy jste prý na léto plánoval nějakou akci, na níž jste chtěl kolegům z lajny poděkovat, že vám pomohli být nejlepším střelcem. Už to proběhlo?
Plánovali jsme, že se s Tomášem, Jardou a ještě Karlem Pilařem sejdeme a půjdeme si někam sednout. Ale nakonec se to nepodařilo, protože každý má své aktivity a rozjeli jsme se všude možně. Teď jste mi připomněl, že k tomu vlastně nedošlo. Ale čeká nás dlouhá příprava a tam určitě bude čas na to pozvat kluky na dobrou večeři.
Na co si váš klub troufá v příští sezoně?Jsem tam tři roky a ambice vždycky byly hrát o medaili. V minulé sezoně jsme podle mě měli průměrný kádr a dotáhli jsme to na třetí místo, což nebylo špatné. Ale teď kádr hodně posílil a ambice budou asi nejvyšší, tedy hrát finále.
Příští sezona bude zajímavá i na reprezentační úrovni, bude se konat olympiáda. Je to pro vás velké lákadlo?
Byl bych hrozně šťastný, kdybych se znovu dostal do reprezentace a hrál na turnajích Euro hockey tour. Ale na olympiádu vůbec nemyslím, protože si myslím, že tam budou samí kluci z NHL. A já jim budu držet palce. Samozřejmě nic nechci vzdávat předem a udělám všechno pro to, abych třeba nějakou malinkou šanci měl. Ale na druhou stranu nemám rád velkohubá prohlášení, jsem realista a vím, že tam budou hrát trochu jinačí hráči.
Takže byste nepohrdl mistrovstvím světa?
Tak já bych nepohrdl ani tou olympiádou (smích). Ale na mistrovství bych určitě jel. Od té doby, co jsem v reprezentaci, jsem i z Ruska přijel na každý přátelák a je pro mě ohromná čest reprezentovat. Kromě zranění jsem se snad nikdy z nároďáku neomluvil. Takže když Láda Růžička bude mít zájem, tak vždycky hrozně rád přijedu.
Za dva týdny odletíte za přípravou Magnitogorsku. Co vás čeká do té doby?
S manželkou teď žijeme v Praze a jsem domluvený se Spartou, že 20. července s nimi půjdu na led. Jinak trénuju sám pod kondičním trenérem Petrem Brabcem, z minulého roku mám vyzkoušené, že je to hodně kvalitní příprava.
Pro váš chystaný návrat do Evropy by Sparta byla volbou číslo jedna?
Ve Spartě jsem byl náramně spokojený, navíc jsme v Praze postavili barák, takže bych samozřejmě byl rád, kdyby Sparta měla zájem. Ale na druhou stranu jsem profesionál a budu to brát tak, že kdo bude mít zájem a dá mi šanci, tam půjdu hrát. Já nejsem typ, který by střídal kluby. Celou svou kariéru jsem odehrál v Třinci, ve Spartě a Magnitogorsku, nemám rád nějaké velké změny. Takže uvidím, jaký bude zájem z české ligy a kdyby ho měla Sparta, tak bych se nezlobil.
