Zlínský kapitán a trojnásobný mistr světa ukončil kariéru po sedmém čtvrtfinále v Brně, v němž se musel smířit s vyřazením svého týmu a koncem snu o obhajobě titulu.
Dva týdny poté potvrdil, že svůj záměr nebude měnit, i v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz. I když ho mnozí z nich přemlouvali, aby své rozhodnutí ještě přehodnotil.
„Čas letí strašně rychle. Na druhou stranu, když jsem začínal, nemyslel jsem si, že budu hrát do 39 let,“ řekl jim Čajánek. „Hokej mi bude chybět. Ale podívám se na něj už jen v televizi.“
Všechny odpovědi Petra Čajánka si přečtěte ZDE |
Čajánek vydržel odpovídat skoro dvě hodiny. „Nechtěl jsem zklamat fanoušky, když tu padlo tolik dotazů,“ komentoval to. Na všechny přesto odpovědět nestihl, otázek se sešlo víc než 250. Dlouholetý kapitán zlínského mužstva patřil ke zlaté generaci českého hokeje na přelomu století. Třikrát získal titul mistrů světa, v roce 2006 také olympijský bronz z Turína.
„Období, kdy jsem se do nároďáku dostal, bylo velmi úspěšné. Atmosféra, která tam panovala, je asi neopakovatelná. Jsem hrozně rád, že jsem s hráči jako Robert Reichel, Jirka Dopita, Pavel Patera mohl potkat na ledě a zahrát si s nimi,“ říkal v on-line rozhovoru.
Čajánek odehrál také čtyři sezony v St. Louis, v NHL odehrál 267 zápasů a připsal si v nich 153 bodů. „Možnosti zahrát si v NHL si obrovsky vážím. Samozřejmě, že začátky byly hodně těžké a nebylo to úplné užívání. V začátku mi hrozně pomohli spoluhráči, především Palo Demitra a Martin Ručínský. Jsem hrozně rád, že jsem si s nimi mohl zahrát, stejně jako s Dallasem Drakem, McInnisem, Prongerem, Tkachukem a dalšími,“ psal čtenářům.
Po návratu do Evropy působil v KHL, odkud se v roce 2011 vrátil domů do Zlína. Tam se jeho kariéra uzavřela.
„Bude mi čtyřicet a hokej v tomhle věku je dost náročný, zvláště s mým stylem hokej. Síly jsou potřeba a porce zápasů je veliká,“ řekl slavný centr.
Co bude dělat po skonšení kariéry, zatím netuší. Ví jen to, že se bude víc věnovat rodině: „Máme malého kluka, budu ho učit bruslit.“
